ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 445 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přes půl století trvající usilovnou práci, která ze. Než mouřenín blízka není tak černý, jak většině socialistických kritiků jeví být. Bernstein neupírá snad socialismu vědeckost naprosto, nýbrž toliko určitého stupně; naopak chce svým vy­ mezením vědeckosti socialismu pojistit einen móglichst hohen Grád von Wissenschaftlichkeit. Dedukce Bernsteinovy jsou prvý pohled skutečně pro přesvědčené socialisty rázu velmi vyzývavého. Novější práce Bernsteinovy potkává vždy zlý osud, nebývají dobře pochopeny správně vykládány, což konečně údělem všech kritiků běžných a za pravé pokládaných theorii. poznáme také, jeho přednáška, když podstatě souhlasí, ještě dávno vědeckému socialismu neodzvonila umíráčkem.BERNSTEIN VĚDECKÉM SOCIALISMU. socialismu vytvořo­ vala pevnou, nezvratitelnou budovu vědeckou, kterou všecky výtky utopismu měly být znemožněny nebo alespoň učiněny bezpodstatnými, práci Bernstein pojednou tak zdá — odbývá jako práci Sisyfovu, jako námahu marnou. Ale tomu třeba právě nestrannosti, vycházející poznání, socialism čistou 36 . Kritikou svou získal pověsti velikého potíratele vší nevědomosti socialistickém nazírání Překva­ pilo nemálo, když vyšla tiskem jeho přednáška >Wie ist der wissenschaftliche Socialismus móglich<, kterou měl 17. nemá respektu své opovážlivosti ani před tak monumentálním dílem, jako Marxův proslulý >Kapitál<. Bernstein příkladě jiných vystoupil proti některým zbyt­ kům utopismu, jež marxismu shledal které dle něho jsou >příčinou jeho protimluvů theorii praxi«, tyto zbytky utopismu chtěl odstranit, aby theorie marxistická stala se skutečně vědeckou. Spor, který vyvolal řadách theoretiků marxistických Bernstein, ještě čerstvé paměti. Netřeba ani připomínat, jeho přednáška byla čile využitkována listy časopisy malé velké buržoasie německé a vzbudila intensivní odpor kritiky časopisech strany sociálně demokratické. května t. 437 — odpůrci socialismem vědeckým, kterýmž pojmeno­ váním rozlišovali Marx Engels své učení, založené na methodě přírodovědecké, socialistických soustav svých předchůdců současníků, jež byly stavbami více méně bujné, ač nikoliv snad libovolné fantasie. Zvláště berlínský >Vorwärts« revue >Neue Zeit« odsoudily úplně. sociálně politickém spolku studentů berlínských, neboť každý očekával, Bernstein rozvine svou methodu, jak lze socialismu pravou vědu učinit Místo toho však po­ kouší dokázat, socialism pravou vědou není ne­ může být, poněvadž utopism jeho nutnou neodsirani- telnou vlastností