ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 381 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Do němčiny dostali dvojí cestou. . * Jest neuvěřitelno, jakými pěšinkami chodí někdy jednotlivá slova. 373 vetřelce společnosti legitimních příslušníků národního slov­ níku setkaly pravidelně zdarem pranepatrným. Der Balken balcon der Balcon.SLAVISMY NĚMČINĚ. Známoť, velká část dnešního Němectva záleží slovanské krve germaniso- vané nebo germánskou slité jeden národ míšenců. Angličina příklad jen jen se hemží cizími slovy přes (či snad právě proto?) je dnes nejvíce mluvenou řečí světě., Madagasové od okupačních vojsk Třetí republiky! Není ostatně neštěstí. Předně obvyklou výměnou mezinárodním trhu, jako př. běžné názvy polního hospodářství, jemuž nás Němci přiučili, začež nás opět naučili užívání názvům svých zbraní (často velice názorně); druhý pak způsob, řidčí, ale mnohem zajíma­ vější, takřka opakem způsobu prvního. Divoši Madagaskaru nazývají svou obuv bota, jako my; oba jsme je převzali Francouzů (la botte), již Karla IV. Lze již vskutku nazvati mánií, když Němci dobrá německá slova, jež sobě Francouzové kdysi nich vypůjčili, jim opět v domnění, jsou francouzská, franské zkomolenině vzali a dnes jich užívají: Die Breche bréche die Bresche. Die Vorburg le faubourg der Faubourg atd * Ale nejen Francouzů, také nás Slovanů verbovali Němci nováčky pro armádu svých slov. Tak asi budeme již říkati navždy >fortepiano« >silnoslabinec<, Poláci >ratusz« >radnica<, Němci >Wurst« >Säckel- fleisch * . bývají často dosti zajímavého původu, tito nešťastníci. Tito Slované, prodělávajíce ponenáhlou metamorfosu svou na >vícecennou« ragu člověčenstva, užívali dále pro mnohé předměty denní potřeby buď neznali ještě německého výrazu nebo vůbec nebylo starých slovanských názvů, zachovaly porůznu jako vzácné zbytky vymřelé řeči záplavě slov nových, nichž nyní obcovací jazyk po­ němčeného potomstva sestává. Obzvláště francouz­ ských výrazech sháněla všech dob mánií bezpříkladnou. Ani němčina neštítila se bráti kde jaké slovo svým nejúhlavnějším nepřátelům (a komu jinému také byla brala?). Jest jich poměrně již poskrovnu, ale zajisté jsou při nejmenším právě tak cenným vodítkem při hledání starých hranic Slovanstva západ, jako názvy místní zeměpisné, nimž tím účelem téměř výhradně brává zřetel. Slušný počet takto vyznamenaných bratrů Slovanů bylo lze jejich mluvě a nesčetných nářečích jejích nalézti, vliv germánský mnohdy zhoubně již působil jejich slovanskou tvář