ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 30 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Den to v handicapu zlomil všechny rekkordy veselých cyklistek a vrátil ověnčený, okrášleném bicyklu; byl nesen trium­ fálně houfem mladých žen, které Šly pěšky dovádějíce, šťastné, že mohou ukázat své krásné nožky řídkých hedvábných punčochách svá vnadná poprsí, pod nimiž pasy tiskly k jich útlým tělům široké záhyby kalhot.PAUL ADAM: zmizelo kuchyních nebo zahradě. Kdyby Odetta nečekala chvíli, kdy vžiti bra­ trance, jejž určila matka muže, byla jistě vrátila do kláštera. Ale mladý muž měl rád také koně. — Vaše paní matka, řekl jednoho dne, měla báječné diamanty. Přirovnával všemožným kvě­ tinám, miss Grave zamilovala. dnech, kdy tam zahnízdila tato návštěvnice, nenáležel dóm jí; ani večer, kdy se pořádala slavnost, ani chvílích, kdy cizinka smála. — matka! Myslíte? — Ano, viděl jsem paní Sulles, která dostal, od vašeho otce; váš otec všechno paní Sulles. Naše konštituční paraple se roztahuje parasol. Když vzrušení harmonických vibrací otcova dceřina duše materialisovala, zakročila paní Sulles.. Mladý muž přišel Tunisu, kde zakládal kolonie. Oba dva chodili kolem krásných vás, dotýkali růží, tuli­ pánů, jasmínů hortensií. Jeho vypra­ vování pramenech, bílých mlčenlivých městech, po­ malých karavanách, ohromných polích, kde vyrůstá němá příroda, obloze. Získal její pradědeček času Dupleixe a Lallyho. Hned od začátku byla něho Odetta zamilována. — Ach! ach! volal otec. Paní Sulles, prosím, árii Miss Helyet! Moje dcera žije; není sévreských piškotů.. Vychovatelka slečnu odváděla Odetta cítila, jak kypí její pýcha. prvních dnech se přemohl; jednou přidal kavalkádě. Ačkoli otec komponoval hudbu Odette přála získat zvolna kouzlem sonorních vln, přece tomu nedostala. Odetta poděsila. Hrome! nalijte stříbrné vásy sec; a hoďte toho hrušky kusy ananasu pobavíme. >Jen pokra­ čujte, křičela,, pokračujte Ale brzo vypravovala historku »k popukání* anebo sama bušila kláves; zněla ošklivá, operetní hudba, vířila ukončovala klidné kouzlo. M ještě hromadu věcí, které náležely vaší matce které pa Maligny patrně proto dal, aby příliš nezarmucovala vzpo mínkou nebožku. Odetto, jste tedy ještě nikdy nebylí u paní Sulles? . připadalo jako skutečná hudba varhan