>Zařídím vše sám.; hrůzou se
chvěla. Dovolíte mi, abych zakončil
váš román?*
Neslyšela ani, pravil..
To vše, jsem zvěděl vás, radí tomu..*
Utišila usedla velmi znavena těmi hořkými chvílemi.
Když však druhé obálce uzřela adresu svého otce,
padla kolena před profesorem. >Slitujte se, slitujte se
pro boha!«
Ale Henner chladnou krví tiskl veliké roztáhlé písmo
na bílý papír.
»Utište sel Důvěřuji jim, zachovají toto vaše tajemství. Jakoby počítal každou kapku krve, jež kvapí zatopiti
Markétin mozek horečce strachu úzkosti. Nenaznačím ani polovice, oč
jde. Ovšem, že
nebudu moci vůči nim ničeho tajiti, vše musím vylíčiti, snad
i ony dopisy budu nucen jim zasiati. Upřeně hleděla jeho ruku, jež nadpi
sovala obálku: Der hochwůrdigen Abtei des Frauenklosters . Chci srozuměti všemi*
Vstala země, sinajíc tváři, závrať šlehla myslí. Žádám pouze svolení kroku vážného významu. též
u pana Sattlera vás omluvím.v Bylo zbytečné. Dopíši ctihodné abatyši, paní Wid-
mannovou odškodním váš neočekávaný odchod.
>Co chcete počítiř Řekněte mi, chcete počíti!*
>Vašemu otci píši.*
Opět propukla pláč. Znala
několik dívek, jež odsouzeny byly tomuto zlému trestu;
nebyla však ani tak veliká jejich vina, snad tvrdošíjnost, ne-
zbožnost, nepořádnost. přece tolik vytrpěly! Vyprávěly
jí, jak jim tam dařilo: nehezké, mračivé ženy stíhaly je
od brzkého jitra pozdní noci, modlitby, dlouhá napome
nutí, modlitby, škola, modlitby, veřejně byly vylučovány ze
styků ostatními, tresty zas kárná slova, řetězy výčitek.
>Ony klášterní panny jsou dámy velmi zkušené; již
mnohým vrátily lidskou úctu klid svědomí.
Nepochopila.
Nechal státi, jakoby nebylo pokračoval do
pise.
Henner jen klidně otočil: »Vraťte se!«
Byla jak bez smyslů; poslušně vracela..* Hleděl však přísně, jakby vyslovoval ortel.286 st. Bude klášteře, bude bez svobody. Přemýšlela dychtivě tom, co
se stane.. Řádky vzrůstaly, nová strana . —
>Proč jste utíkala? Nechci vzbuditi proti vám hněv
otcův.
. kovanda:
Markéta povstala.
Chci, aby nyní ujaly vašeho vychování klášterní sestry.
Nikdo nich ničeho nezví, budete jim později vděčna za
svoje štěstí.
Ustrašena rozběhla dveřím, jakoby nimi stál její
spasitel
