!< —
>A nyní dopis dne 22...* Potom jala těžce štkáti. Dopsala
' již. Neodvážil jsem vkročiti svého bytu.
>Chtěl jsem vám vyjiti přátelskou radou vstříc.. Neod-
| pověděla jsem naň. bílém loži, jež vás ví
talo .
Zamítala tvrdošíjně, nevědouc, již měla říci: >Byl
to první poslední dopis, jejž odvážil zasiati. června udala jste paní Widmannové, odjíždíte tetě
do Modlingu. Což není ni
koho, kdo osvobodil? Kde teta, služebné?
Pokračoval, mrazivě přizvukuje každé slovo: tomto
dopise jest zmínka hotelu, prvním jitru, jež jste pozdravili
společně tichým úsměvem.
>Co mohu říci? Ráčil jste uvěřiti pomluvám, jež proti
j mně zvedly.
. Miláček
odjížděl několik dní vás, byla teskná chvíle, sblíživá —
obdařila jste nejvyšším, vrcholila jste oddaností. Přirozeně, přirozeně. Celou noc jsem
probloudil opuštěnými ulicemi, stále svých rtech cítě Vaše
políbení. Kdyby vykřikla .«
Utrpení duše zvýšilo zoufalství.*
i »Jste nenapravitelná! Dovolte, abych vám pochlubil
r dokumentem.* Vstal Šel stojanu, kdež visel jeho světlý
• svrchník.
>Ustaňte průhledné lži! Odkud vzal pasus:
.
20. . Jak si
přejete!*
>Nemůžete mluviti přátelské radě! jest ukrutnost,
nemilosrdenství!*
Dr. měsíce června. Henner již neodpověděl; obrátil chladně křeslo ke
stolku, vzal zásuvky obálku listovní papír chystal
se psáti.. Datován Lávě. 285
I
Jeho otec venkovským notářem, není-liž pravda?* dodal
s drsným, výstražným smíchem.
Ukázal náslov podpis milostného dopisu modrém
papíře.r
NA SKŘIPCI. Šakalí pohled,
s nímž setkal bolestný její zrak, rozčilil prudkému
hněvu: »Jtst ohavné, pane doktore; tak stíháte ubohé děvče!
Dopisy jste ukradl, slídil jste jako detektiv, jehož čeká
veliká odměna Hanebné jest to, pane doktore!« Resigno-
vaně sklonila hlavu hrudi. Kde jste byla noci?*
Pohled její ustrnul, slzy vyschly úžasem jejích očích,
k »Teta vaše Módlingu vás toho dne neuzřela.
» Markéta stopovala zděšeným zrakem, ruce úzkostí
spjala nad ňadry. Ani
svého těla jste neodepřela. Kde jste byla noci?*
Markéta ohlížela plachou úzkostí
