ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 261 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nikdo neřekne, žeomezuju umělce, žádám-li, aby jeho drama bylo dobré, dramatické. Dokázal jsem »Rusalce< dramatické chyby, Hoffer tvrdí, jiný směr dramatické hudby, že Dvořák nalezl novou hudební formu uměleckou, ne­ dramatické (tedy špatné) drama (pokud vím, existoval tento >genre« dávno před Dvořákem). v PRAZE, KVĚTNU 1901. Tak velkých dramatiků hudebních: Fibichova pohádka »Bouře« zrovna tak drama­ tická jako tragedie »Nevěsta Messinská*. Páně překladatelův pro­ blém byl tím obtížnější, čím sevřenější, přesnější forma básně. Nemám právo žádat, aby ten, kdo chce malovat obraz, byl malířem? Kdo chce psát drama (operu), aby byl dramatikem? Kde omezování umění? mluveném dra­ matu rozumí dramatičnost sama sebou proto pohádce »Potopený zvon* není nic méně než realistickém dra­ matu >Forman Henčl*. Jemná, krásná podobizna Wildeova Ster- nera zdobící knihu. Pan Hoffer dále vyčítá, že omezuji umělce, když chci, aby drama bylo dramatické (neboť dnes každý scénický kus je*drama podléhá zákonům dramatiky). Kdo při poža­ davku dramatičnosti mluvil omezování umění? Jistě jen en, komu podstata hudebního dramatu naprostým tajem­ stvím, př. Nikdo neřekne, chybná dramatičnost je zvláštní směr činohry. Báseň jest elegií vojínem královské jízdní stráže popraveným v žaláři Readingu, ale cítíte, básní tou vyplakal nej­ krvavějšími slzami Wilde sám nad zmařeným, ubitým svým životem, cítíte, sám >mužem tím, jenž věc zabil, kterou miloval proto smrti odsouzen«. Všechny citové a myšlenkové dekorace grimasy strhalo básníka životní neštěští jeho nitro zjevilo nahé, prosté, krvácející, ale žal ten nesen silou, jejíž mohutnosti, jejímuž pevnému lidskému základu třeba vzdáti nejplnější úctu. Hoffer, jenž cituje proti hudebnímu dramatu. 255 falé tóny rozrývají nezapomenutelně mysl čtoucího. Hudební drama liší mluveného dramatu jen umě­ leckými prostředky. jako dramatičnost nutný, žádných podmínek nepřekročitelný zákon mluveného dramatu, tak i hudebním dramatě. JIŘÍ KARÁSEK. přece oboje tvrdí Hoffer. deště „Rusalce“. Tím leckde stalo, že překlad vyznívá drsně, nuceně, ale suggesce originálu ne­ ztratila překladu nikde docela.NOVÉ PRODUKCE POETICKÉ. Pan Almar věnoval péči nejpřesnějšímu překladu