Problematika zaměřování poruch na kabelech

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno

Strana 56 z 90

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Otevřením spojky tak dojde k podstatnému zmenšení délky měřeného kabelu. Navíc se stává, výsledky předběžném zaměření obou stran buď překrývají, nebo sobě nedosahují. dlouhých kabelů však kromě poruch zaměřených blízko jednoho konců odměření velmi nepřesné. případě pochybnosti správnosti výsledku se ještě otevírá nejbližší spojka předpokládaným místem poruchy. Není-li spojka označena, lze občas najít pomocí kabelového hledače. Magnetické pole je snímáno pomocí indukčních kleští nebo stetoskopu (malá výběrová cívka), jež se připojují kabelovému hledači (přijímači). Tímto příslušenstvím přijímače, lze pak závitovou metodou přesně identifikovat zkraty žil sdělovacích kabelech.56 konce místu poruchy nejpřesněji povrchu odměřena. Proto nejprve otevírá spojka, která poblíž vypočítaného místa. Nachází-li otevřeném výkopu více kabelů, které nelze sebe jednoduše odlišit, používá identifikaci správného kabelu indukční metoda. Vzdálenost místu poruchy pak pomocí měřicího pásma spojky odměřena. Porucha pak může přesně určit pomocí metody měrného drátu. Vychází přitom předpokladu, spojka buď v menší hloubce, nebo oproti kabelu vybočena. Přitom se dodržuje pravidlo zaskočení poruchy, tedy otevření spojky, jenž bližšího konce kabelu místem předpokládané poruchy. Následuje tedy opětovné měření impulsovou nebo můstkovou metodou. [3, 13, 22, 26, 39, 41]