Problematika zaměřování poruch na kabelech

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno

Strana 55 z 90

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kromě chyb způsobených například citlivostí přístrojů a nepřesným odečtením jedním hlavních důvodů dokumentace. Metoda však nedá použít starých typech kabelů, tedy izolací napuštěným papírem (PILC). Případně možnost propalováním jeho hodnotu dodatečně ještě snížit. K přesnému určení místa poruchy užívá metoda induktivní, rázová akustická nebo krokového napětí.3. Tyto kabely mají pancíř ocelových pásků krytý jen vlákninovým obalem. Přesné určení místa poruchy Předběžnou lokalizací zjistí vzdálenost poruchy kabelu jeho začátku.55 6. Zkraty bývá možné zaměřit kabelovým hledačem metodou nejasného minima nebo měřením proudu. V případech, kterých není možné poruchu doměřit metodou krokového napětí, se používá rázová akustická nebo induktivní metoda. Z metod určených pro přesné doměření, tak sdělovacích kabelech používá metoda krokového napětí nebo induktivní metoda. těchto ojedinělých případech se pak používá metoda induktivní, tedy zaměření poruchy pomocí kabelového hledače. starých typech kabelů pak použít tato metoda nedá, což stejné jako případě silových kabelů. Na výsledek zaměřování poruchy impulsovou nebo můstkovou metodou však většinou nelze plně spolehnout. Obě metody lze použít jak na plastových tak PILC kabelech. Hodnotu lze ale opět pomocí propalovacího nebo rázového generátoru vhodně upravit. Pancíř tak spojen celé délce kabelu víceméně vodivě zemí, čímž místě poruchy podstatě zamezuje úniku proudu země. těchto případech tak spoléhá jen údaj předběžné lokalizace. Jednotlivé metody včetně podmínek jejich použití jsou vysvětleny předešlé kapitole. Čisté zkraty všech žil však upravit nelze, protože nedochází přeskokům, nelze použít ani tato metoda. Jedním hlavních důvodů již zmíněná častá neúspěšnost nebo nemožnost snížení přechodového odporu místě poruchy. Proto místo poruchy po předběžné lokalizaci určeno tolerancí několika jednotek desítek metrů. Většina poruch sdělovacích kabelech často přechodový odpor vyšší, než vyžadují úspěšnému určení místa obě výše zmíněné metody. V případě velmi dlouhých kabelů, typicky sdělovacích, však může jednat toleranci přesahující sto metrů. Tyto přesné metody určení místa poruchy jsou vhodné právě na procházení trasy vymezené toleranci. Na silových kabelech nejčastěji používá metoda krokového napětí. Protože kromě malého průřezu žil mají sdělovací kabely také často velkou délku, rázová akustická metoda, jež používá právě při větších hodnotách odporu, prakticky nepoužitelná. Například plány trasy jsou kresleny měřítku, případné kabelové rezervy nebývají uvedeny atp. Nejsou výjimkou ani případy, kdy známe jen místa, nichž kabel končí. Na sdělovacích kabelech oproti silovým kabelům přesné zaměření místa poruchy podstatně náročnější. Metoda krokového napětí používá případech plášťových poruch nebo zemních zkratů velmi nízkým odporem. důvodu provádění jen nejnutnějších výkopových prací, bývá tolerance několika málo metrů, zejména zastavěném území pro odstranění poruchy nedostatečná. Tuto funkci ale mají pouze některé typy nových kabelových hledačů. Podmínkou použití akustické metody vyšší hodnota přechodového odporu místě poruchy. Čím přechodový odpor nižší, tím doměření poruchy obtížnější. Tato podmínka právě případě silových kabelů téměř vždy splněna, protože přechodový odpor místě poruchy bývá po předběžné lokalizaci malý. Podmínkou jejího použití nízkoohmový zemní svod. Čím hodnota přechodového odporu vyšší, pravděpodobnost určení přesného místa nižší. krátkých kabelů vzdálenost bližšího . důvodu krátkého zákrutu žil povrchu nepoužitelná závitová metoda. Obě metody však vyžadují nízký přechodový odpor.2