Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 870 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. Vlastní elektrolytická rafinace provádí opět kyselých roztocích síranu měďnatého. Pro anody používá stříbro jeho slitiny obvykle minimálním obsahem Ag; na katodě vylučuje stříbro velmi čisté (99,96 99,99 %). ELEKTROLYTICKÁ RAFINACE KOVŮ Při elektrolytické rafinaci kovů používají rozpustné anody surového kovu, jenž je určen přečištění. Byly vypracovány průmyslu ověřeny metody elektrolytic­ kého vylučováni olova, cínu, niklu, železa, kobaltu, chrómu, antimonu, manganu, stříbra z vodných roztoků, značném průmyslovém měřítku nicméně rozšířil hydroelektrometa- lurgický způsob výroby mědi zinku.6.17. Nejrozšiřenějším také jedním nejstarších elektrochemických prů­ myslových postupů elektrolytická rafinace ědi; ekonomický význam rovněž elektrolytická rafinace stříbra zlata. Elektrometalurgie 17. anodo­ vých kalech hromadí obvykle Pt. E lektrolytická rafinace stříb dělá kyselých roztocích dusičnanu stříbr­ ného. HYDROELEKTROMETALURGIE Elektrolytické metody výroby kovů vodných roztoků jsou převážně postupy cenově dražší energeticky náročnější jen některých případech mohou úspěšně konkurovat kla­ sickým metalurgickým pochodům. 17. Při elektrolytické výrobě zinku rovněž vychází síranových roztoků. Pracovní podmínky snižující polarizaci (míchání, zvýšená teplota, menší proudové hustoty) zmenšují i energii potřebnou rafinaci. Sirníkové rudy obvykle rozpouštějí rozto­ cích síranu železitého nebo oxidují CuSC>4, který pak snadno rozpustný vodě. Vyloučená elektrolytická měď bývá velmi často čistá (99,95 není zapotřebí již podro­ bovat rafinaci. anodě vylučuje kyslík, katodě měď roztoku se vytváří kyselina sírová. Vyčerpaný kyselý elektrolyt vrací zpět vyluhování rud obsa­ hujících kovovou měd nebo kysličníky mědi. Elektrolýzou čistí obvykle měď obsahem nečistot maximálně Surová hutní měd větším obsahem nečistot proto předběžně rafinuje ještě žárově. Napětí elektrolyzérech bývá větší než pracuje při katodových proudových hustotách menších než dm-2. Vý­ chozí surovina sirník zinečnatý nejdříve praží, vzniká kysličník zinečnatý ten pak vylu­ huje již použitým vyčerpaným elektrolytem obsahem volné kyseliny sírové. Nespornou výhodou většiny hydroelektrometalurgických pochodů však získaná vysoká čistota kovu, mnoha případech bývá právě požadavek čistoty materiául rozhodující. E lektrolytická výroba ědi uskutečňuje roztoku síranu mědnatého, použí­ vají nerozpustné olověné anody.6. Napětí lázni bývá asi spotřeba energie (asi kWh/kg) zvětšuje se vzrůstajícím obsahem železitých solí elektrolytu (klesají katodové proudové výtěžky).2. elektrolytu zvyšuje ob­ vykle obsah mědi, vyřazeného elektrolytu získává stříbro vytěsňováním mědí.6. Napětí lázni bývá obvykle nižší než 0,3 energie spotře­ bovaná elektrolýze bývá rozsahu 0,2 0,3 kWh kg“1. Obtížně elektrolyticky odstraňují As, Sb, Bi, neboť tyto kovy vyznačují vylučovacím potenciálem blízkým vylučovacímu potenciálu mědi. Spotřeba energie bývá vyšší než kWh kg-1, elektrolyticky vyráběný zinek vyznačuje velkou čistotou 99,97 99,99 Elektrolyzéry konstruují obvykle proudy kA. Při vlastní elektrolýze vodných roztoků síranu zinačnatého používají nerozpustné olověné anody a elektrolyt nutné obvykle chladit teploty nižší než °C. 905 . Používají proudové hustoty menší než 0,5 elektrolyzéry konstruují většinou pro proudové zátěže přes kA. anodě měď rozpouští a katodě opět vylučuje (minimálně 99,98 %), energie spotřebovaná rafinaci mědi se využívá pouze překonání koncentrační polarizace činného odporu elektrolytu. Při anodickém rozpouštění mědi elektrolytu nerozpustné Ag, Au, teluridy,selenidy sirníky mědi přecházejí anodových kalů, neušlechtilé kovy (Mn, Fe, Co, Ni, Zn) rozpouštějí v elektrolytu elektrolyt jimi obohacuje