Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Velmi tvrdé černé oxidové vrstvy tloušťky 0,1 lze získat,
provádí-li anodická oxidace při snížené teplotě (—2 °C) 10% kyseliny sírové;
napětí lázni stoupá při tvrdé anodické oxidaci Při elektrolýze používají
hliníkové katody, teplotu elektrolytu nutné při práci udržovat chlazením předepsané
velikosti. Anodická oxidace hliníku využívá
i pro dekorativní účely, vznikající porézní oxidové vrstvy mohou adsorbovat anorganická
i organická barviva tím způsobem vybarvovat povrch hliníkových předmětů různé ba
revné odstíny.
Poněvadž při galvanickém stříbření katodové anodové výtěžky jsou 100 neobjevuje se
na stříbrných povlacích vodíková pórovistost, charakteristická pro mnohé jiné galvanické
povlaky. skončené elektrolýze nutné oxidovaný povrch hliníkových předmětů utěsnit
varem destilované vodě. ANODICKÁ OXIDACE HLINÍKU
Elektrochemickou oxidací zvětšuje korozní odolnost hliníku, povrchu kovu při
elektrolýze vytváří silnější vrstva kysličníku hlinitého. Při chromování používají
obvykle katodové proudové hustoty 100 dm~2, katodové výtěžky bývají rozsahu
15 Negativní vliv kvalitu chromových povlaků mají nečistoty lázni (Fe, Cu,
Ni, Zn). Při galvanickém pocínování pásů kyselých síranových
elektrolytech při zvýšené teplotě pracuje velkými proudovými hustotami dm-2;
po cínování povlak pro zmenšení pórovitosti krátkodobě odporově nebo indukčně na-
tavuje. obou typů lázní používá zinkových (kadmiových) anod.
G alvanické zinkování kadm iování podobně jako mědění dělá většinou
buď alkalických kyanidových lázní, nebo kyselých síranových lázní, obvykle normálních
teplot. Vylučované chromové povlaky vyznačují značnou tvrdostí, tvrdost ovlivňo
vána hlavně teplotou lázně použitými proudovými hustotami. Používá obvykle stejnosměrný proud, proudové hustoty až
2,5 dm~2 při napětí lázni Vznikající oxidová vrstva mléčné barvy mívá
tloušťku maximálně 0,02 mm.leptáním.
Anodická oxidace hliníku jeho slitin dělá obvykle 22% roztoku kyseliny
sírové normální teploty. Alkalické kyanidové lázně pracují pomaleji ale
s lepší hloubkovou účinností, vyloučené povlaky bývají jemnější. Pro
vylučování povlaků tlustších než 0,02 slouží lázně velkou koncentrací AgCN (100 l-1),
pracuje při teplotách přes při katodových proudových hustotách dm-2. lázní pro předběžné stříbření barev
ných kovů používají nerezové anody, koncentrace kyanidu stříbrného elektrolytu je
velmi nízká l-1). Cínové povlaky lze vylučovat alkalických lázní (neobsahujících
kyanidy) lázní síranových.5. Zinkování nejlacinější galvanickou protikorozní povrchovou úpravou, vylučují se
obvykle povlaky tloušťky 0,003 0,03 mm. Pro zinkování plechů, drátů
se využívá rychleji pracujících lázní kyselých, které vyznačují téměř 100% katodovým
výtěžkem.
904
. Stříbrné
povlaky vylučují alkalických kyanidových lázní. Barvení oxidových vrstev dělá po
skončené elektrolýze před operací utěsňování pórů. Před atmosférickou
korozí někdy chrání pozinkované předměty ještě chromátováním, spočívajícím vylou
čení slabé vrstvy chromanu krátkodobým ponořením roztoků kyseliny chromové.
17. Při utěsňování dochází důsledku hydratace zvětšení moleku
lárního objemu oxidové vrstvy tím uzavírání pórů. kyselých elektrolytech cínování probíhá rychleji lze je
uskutečňovat při normální teplotě.2. Při vlastním stříbření elektrolytech větší koncentrací AgCN
se používají anody 99,99 Ag, katodová proudová hustota nepřesahuje dm-2.
Pro potravinářský průmysl využívá galvanického cínování, lázních po
užívají anody čistého cínu.
V elektrotechnickém průmyslu často využívá galvanického stříbření
