Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 102 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obecně tomu tak není, jak vyplývá obr.PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC V našem příkladu Stj 4,35526 zisk posuzovaných variant Zrit 4,35526 2,8) 3,6 mil.3.4. Kčs . Pro další (dražší) varianty investičními náklady NipA do Obr. 3. 107 .4.1 3.3.59), i když ono jako každé kritérium nákladového typu všechny nedostatky, 0 kterých pojednával začátek odst. Vhodnější kritérium převedených nákladů (3. Pouze pro varianty investičními náklady nuly ipAplatí, rostoucím ziskem roste 1 jejich měrný zisk. V odstavcích 3.5. Doporučuji proto používat kritéria nákladového typu jen těch případech, nichž nutné, všech ostatních případech používat kritéria ziskového typu. 3. Závěrem tohoto článku chci proto varovat před používáním lhůty splacení (a stejně tak koeficientu efektivnosti) dodatkových investic jako kritéria eko­ nomické efektivnosti investic, protože jsou těžkopádná snadno dochází při jejich používání chybám. Kčs , Z 4,35526 0,93) 12,4 5,3 mil.3. 3. Vztah zisku měrného zisku.3. Po skončení ekonomické životnosti jsou tedy zařízení obou variantách amortizována, přičemž druhá varianta vykazuje vyšší zisk.2 jsem však uvedl dva základní typy ziskového kritéria — aktualizovaný zisk vnitřní úrokovou míru.3.1 mohl vzniknout neinformovaného čtenáře mylný dojem, že kritérium maxima zisku kritérium maxima měrného zisku vede výběru těchže variant jako optimálních. Jsou oba stejně vhodné pro uvedený účel? 3. Porovnání kritérií aktualizovaného zisku a vnitřní úrokové míry Z příkladu 3