Ochrana před bleskem (1961)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.

Vydal: Státní pojišťovna, hlavní správa, Praha Autor: Josef Postránecký

Strana 14 z 85

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Denní Chod bouřek ČSSR Evropě celkem. Mapy podle obr. Je-li povrch země celkem rovný, bez vyvýšenín, tluče blesk zpravidla místa vlhká, bahnisek, břehů potoků řek; stalo se nejednou, blesk uhodil spíše vlhkého jíloviště než vy­ výšeného suchého stromu poblíž. 3 se nazývají izokerau- nické (od řeckého slo­ va keraunion, jež zna­ mená tolik „hromová střela” Jsou nám důležitým pomocní­ kem pro stanovení, má-li které oblasti snad být zesílena ochrana před bleskem neb možno-li vystačit jednoduchou, lev­ nější výstrojí. Rozhoduje tedy též tzv. kdybychom usuzovali, blesk bije pouze vyvý­ šených předmětů neb vrcholků hor. lf. dvou blízkých, stejně vy­ sokých stojanů, nichž jeden bude dřevěný druhý kovový, uho­ dí blesk spíše kovového, ježto kov vede elektrický proud lépe a svádí jej lépe zemi. skutečnosti jsou však poměry složitější. Podle všeobecných, vžitých představ bude tedy hledat cestu nejkratší bít vrcholů hor, věží, stožárů, stromů atd. Bylo však hrubou chybou, kdybychom omezili tento názor, popř. t předmětu jeho okolí, rozhoduje uzemnění. Výsledek dlouholetého pozoro­ vání dálkových elektrovodů je, blesk tluče na 2 2< — hod Obr. Všeobecně vzato, blesk často vyhledává vyvýšené předměty. Tento výboj snaží, aby překlenul (prorazil) izolační vzduchovou vrstvu mezi mrakem a zemí.mořem pevnině; tzv. . „studené fronty” , jež nad Atlantikem ve- * dou pouze ojedině­ lým bleskovým výbo­ jům, vyvolávají nad pevninou, zejména při styku pohořími, prud­ ké bouřky. K ? Blesk elektrickým výbojem. Kdyby blesk bil výhradně jen vyvýšenín bez ohledu na vše ostatní, bylo celkem velmi snadné navrhnout účelný lev­ ný hromosvod. Směrem k východu Evropě po­ čet bouřek povšechně klesá