Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Zim
ních bouřek velmi málo; není však správný názor, jako by
u nás zimě nebylo bouřek vůbec.
Nejvíce bouřek tropických oblastech: této stránce
jsou však veliké rozdíly. Mapa bouřko
vých dnů znázorněna obr. hod.
V Evropě nejvíce bouřek asi červnu červenci. Každou vteřinu se
takto vyskytuje asi blesků. Milešovka Jablonec mají po
33,1 dne, Smokovec Prešov 33, Praha 23, Bratislava 24,5, Zvo
len pak dnů, což bude asi maximum pro ČSSR.
Obr.budov prouděním vzduchu okny, hlavně komínem. ukazuje chod bouřek ČSSR porovnání denním chodem
bouřek celé Evropě.
Četnost bouřek závisí m. Známe nyní šest světových bouřkových
ohnisek; jsou to:
Jáva (Indonésie) 220 bouřkových dnů do
Rovníková Afrika 150 »
Jižní Mexiko 142 J
Panama 132 »»
Střední Brazílie 106 »*
Madagaskar >>
U nás průměrně bouřkových dnů ročně zemích čes
kých, Slovensku pak 28. ČSSR bývá
nejvíce bouřek před 14. české odborné li
teratuře popsán případ, kdy takový blesk skočil vrchol
uzemněného stojanu elektrického vedení zmizel, jako se
stáhl sebe.
Úhrnem lze říci, četnost bouřek hlediska prostoru
i času velmi rozličná. miliard kilowattů. Všeobecně vzato roste Evropě počet bouř
kových dnů severu jihu. Proti jiným
druhům blesku trvá déle, někdy minuty. hodinou, nejméně pak 23.j. též denní době. zeměkouli) probíhá podle dosavadních zjiš
tění vždy asi 800 000 bouřek současně. Stejně jako blesk čárový může blesk kulový pů
sobit popáleniny, někdy smrt. Vydala 1958 Ústřední
správa geodézie kartografie „Atlasu podnebí ČSR” . však rozdíl mezi bouřkami nad
12
.
Č k
Na Zemi (tj. Zmizení kulového bles
ku mnohdy provázeno silným výbuchem. Odhaduje se, bouřky dodá
vají Zemi stále 109 kW, tj
