Princip proudového chrániče 3 Základní konstrukce proudových chráničů 5 Vybavovací charakteristiky proudových chráničů 7 Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik 10 Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku 12 Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy 14 Selektivita proudových chráničů – kaskádování ochran 16 Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči 17 Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí 19 Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů 21 Normativní požadavky na použití proudových chráničů 22 Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů 33 Základní provedení proudových chráničů 36 Použití proudových chráničů v typických aplikacích 38 Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů 53 Literatura 55 Katalogová část 57 Proudové chrániče PF7 58 Proudové chrániče PF6 62 Proudové chrániče PHF7 64 Proudové chrániče PFDM 66 Chráničová relé PFR s transformátory Z-WFR 68 Proudové chrániče s nadproudovou ochranou PFL7 71 Proudové chrániče s nadproudovou ochranou PFL6 76 Příslušenství proudových chráničů PF7, PF6, PHF7, PFDM, PFR, PFL7 a PFL6 80 Chráničové spouště PBHT 88 Vypínací ...
Poznámky redaktora
pro zemědělské budovy 500 mA, ale postupně dochází spíše sjednocování hodnotě 300 mA). Použití 300 chrániče jako ochrana proti vzniku požáru pro určité typy budov instalací předepisují normy (zejména část souboru ČSN 2000), nicméně doporučeným vhodným řešením pro všechny další instalace, viz dále. Proudový chránič totiž zpravidla vybaví případě, kdy dojde zmíněné poruše bez přítomnosti osoby. Například případě motorů obvykle vyústí jeho spálení. Motor následně odpojen dříve stačí provést jeho údržbu, zpravidla vysušení impregnaci vinutí. napájecí soustavě 230/400 kritickou hodnotu obvykle považován proud 300 (ve starších normách např. uvedeném druhém typu jsme podstatě mlčky přešli typ třetí (samozřejmě pohledu reakce chrániče, nikoliv fyzikální podstaty, která stejná). Jelikož takto vzniklý zkratový proud bude při obvyklé hodnotě impedance poruchové smyčky mnoho řádů vyšší, než vybavovací proud chrániče, dojde jeho velmi rychlému vypnutí. Riziko pro osoby tomto případě samozřejmě nižší, protože případný úraz vyžaduje, aby došlo poruše, která přivede nebezpečné napětí neživou část současně této neživé části dotkne osoba dříve, než dojde zapůsobení příslušných ochran.
12
. tím tedy skutečně myšlen fakt, kdy proud protéká nulovým vodičem, který ale není vztažen danému obvodu proudovým chráničem. znamená, impedance smyčky výrazným způsobem omezuje zkratový proud. Nicméně nutné zdůraznit, tomuto řešení nutno přistupovat odůvodněných případech, kdy jiné není možné (např. Naopak lze doporučit použití chrániče typu jehož vypínací časy splňují stejné podmínky jako vypínací časy obecných nezpožděných typů, ale navíc lépe odolávají nežádoucím jevům jako jsou rázové proudy. konci rozvodných soustav atd. Nicméně jeho velikost není dostatečná pro vybavení nadproudových ochranných prvků.] pro tento účel předepisují proudový chránič jmenovitým reziduálním proudem včetně. Při těchto kontaktech dochází průchodu tělového proudu hodnotách řádově desítek stovek mA. toho zřejmé, nadproudový ochranný prvek, jako pojistka nebo jistič, není schopen tuto událost reagovat. Problémem je, takovýto poruchový proud schopen inicializovat požár.. Zvýšená hodnota impedance poruchové smyčky znamená, případný poruchový (zkratový) proud nedosahuje takových hodnot, aby nadproudový ochranný prvek vybavil dostatečně krátkém čase. Ten ale schopen proudový chránič obvykle zaregistrovat dříve, než dojde finální skokové změně, tj. hlediska výběru vhodného typu situace opět identická jako pro ochranu proti nebezpečnému dotyku živých částí. Jedná tedy případy, kdy porucha zhoršení provozního stavu zapříčiní unikající proud. Prvním typem reziduálních proudů jsou ty, jež vznikají při dotyku člověka (nebo zvířete, které [2] též pamatuje) živou částí.). Tento omezený zkratový proud však představuje několikanásobek (velice často řádově) jmenovitého reziduálního proudu chrániče. Jedná ochranu před nepřímým dotykem (či před dotykem neživých částí) nebo dle edice normy ČSN 2000-4-41 [2] ochranu při poruše. Současně není instalován proudový chránič jako doplňková ochrana osob (30 mA). Jedná všechny proudy, které obvodu proudovým chráničem odtečou jinou cestou, než pracovními vodiči procházejícími tímto chráničem. výhodou využívá selektivního typu který velmi odolný proti nežádoucím vybavením navíc umožňuje kaskádování dalšími chrániči instalaci použitými např.. Jak bude uvedeno dále, právě tato situace bývá častou příčinou chybné funkce, kterou lze navíc jen těžko nalézt. Druhý typ reziduálních proudů opět souvisí ochranou osob. Výhodou skutečnost, jako ochrana osob funguje případě, kdy ochranný vodič zcela přerušen. jsou opět obecně neregistrovatelné nadproudovými ochrannými prvky. průrazu. této situaci samozřejmě při vzniku poruchy neuzavře poruchová smyčka nadproudový ochranný prvek nevybaví, neživá část chová jako živá.Druhy reziduálních proudů hlediska kombinace jejich původu účinku
V této části blíže podíváme možné původce všech typů proudů, které proudové chrániče registrují jako proudy reziduální. Příslušné normy [2,. Jak klesá izolační odpor dochází nárůstu unikajícího proudu. Zde uplatňují unikátní vlastnosti proudových chráničů, které jsou jako jediné prvky schopny vzniklý problém včas odhalit. Proudový chránič musí obvod odpojit dříve, než dojde úrazu nebo usmrcení vlivem procházejícího proudu. případě, impedance poruchové smyčky dostatečně malá, měl zapůsobit nadproudový ochranný prvek. Chránič schopen odhalit problém dříve, než dojde skutečnému definitivnímu průrazu. Nicméně pokud tento předpoklad splněn není, poskytuje proudový chránič opět optimální řešení. Nemělo využívat apriori, neboť ochranný systém nutno chápat jako komplexní opatření. Proces zhoršování izolačního stavu totiž není skokový, ale pozvolný. jako doplňková ochrana osob. Proudové chrániče nalézají uplatnění situacích, kdy nějakých důvodů nevyhovuje impedance poruchové smyčky požadavkům automatické odpojení daném čase pomocí pojistek nebo jističů. Nicméně jsou opět velmi nebezpečné, nejen pohledu možného vzniku požáru. těchto případech optimálním řešením opět proudový chránič, obvykle citlivostí 300 mA. Toto velmi důležitá skupina, nicméně běžných instalacích většinou zcela nesprávně nebere zřetel. Tato hodnota vyplývá výkonu, který potřebný pro zapálení snadno hořlavých látek. těchto případech optimálním řešením použití proudového chrániče. Stárnutí izolace přirozený jev, který ale způsobuje často značné škody. Jelikož kritickým parametrem doba odpojení, nelze pro tyto účely použít chrániče selektivní. Velkým problémem často bývají plazivé proudy. ohledem požadavek odpojení 0,4 dle [2] dokonce pro distribuční soustavy jsou vypínací doby proudových chráničů více než dostatečně krátké, viz Tab. Další skupinou reziduálních proudů hlediska jejich účinků jsou unikající proudy, jež jsou schopny způsobit požár. Tím zajištěna mnohem vyšší provozní spolehlivost dané instalace, což spolu bezpečností základní požadavek kladený. Tuto možnost připouští ČSN 200-4-41 [2]. Proudový chránič potom funguje stejně jako předchozím případě. Pokud před takovýto motor nebo obdobné zařízení předřazen proudový chránič vhodnou citlivostí, lze těmto nepříjemnostem účinně předcházet
