odchylka naměřené hodnoty měřené
veličiny správné hodnoty měřené veličiny. Číslicový měřicí přístroj poskytuje měřenou hodnotu číslicovém tvaru (číslo
na displeji zvolené jednotce).
Měřicí rozsah přístroje nebo převodníku vyjadřuje meze hodnot, kterých může
pohybovat měřená veličina, aby byla měřena zaručovanou přesností.
Rozlišovací schopnost (rozlišení) nejmenší změna měřené veličiny, která vyvolá
detekovatelnou změnu údaje přístroje (např. dílek nebo polovinu dílku stupnice u
analogového přístroje nebo změnu posledního místa číslicového zobrazovače jedničku u
číslicových přístrojů).
Chyba měření charakterizuje přesnost měření. Místo ní
pracujeme tzv. Příliš malá citlivost může zhoršit přesnost měření.
Ovlivňující veličina veličina, která sice není předmětem měření, avšak která ovlivňuje údaj
měřidla.
.
Konstantní citlivost (nezávislou hodnotě měřené veličiny) mají lineární převodníky. Série měřicích členů, kterými
prochází měřený signál, nazývá měřicí řetězec.
Měřicí převodník transformuje vstupní veličinu (elektrickou nebo neelektrickou) podle určité
zákonitosti výstupní veličinu (zpravidla elektrickou).
Citlivost měřicího přístroje nebo zařízení poměr změny výstupní veličiny (údaje přístroje)
ke změně vstupní (měřené) veličiny. První člen měřicího řetězce, který
bezprostředně působí měřená veličina, nazývá snímač (čidlo, senzor). poloha ručky
na stupnici). Zcela přesnou hodnotu měřené veličiny nikdy nezměříme. získá měřením pomocí přesnějšího
přístroje nebo přesnější metody .
Přesnost měření míra těsnosti, kterou výsledek měření vyjadřuje správnou hodnotu
měřené veličiny. Jejími částmi jsou velikost znaménko.Údaj analogovém měřicím přístroji spojitou funkcí měřené veličiny (např. konvenčně pravou hodnotou.
Vyjadřuje jako absolutní chyba nebo relativní chyba
