Podobná napětí používala minulých desetiletích jiných zemích, například bývalém SSSR a
Japonsku obou případech 100 kV), Čína samozřejmě vyvinula nechala vyvinout vlastní
standard techniku. Země totiž hodlá mnohem větší míře využívat také
vedení střídavého proudu velmi vysokým napětí, jejím případě konkrétně napětím 000 kV
(připomínáme, nás nejvyšší napětí vedení 400 kV).
Konec sjednocování?
Každá podobná změna sebou přináší samozřejmě obtíže, nevyhnuly ani Číně. Čína nyní
provozuje více než takových vedení příštím desetiletí měly další desítky přibýt.A190118_121921_tec_technika_mla?fbclid=IwAR3FLYoWT1QegwgTUm8dCb-
ho55T8nrE3PNlqSS5fEDFtDM8ChOuYD4uevc
. Nejen, umožňují efektivní
výměnu mezi velmi vzdálenými oblastmi, mohou také (pokud jsou dobře navržena postavena)
posloužit jako „pojistky“ proti šíření velkých black-outů, kterých provozovatelé veřejnost
oprávněné bojí (byť obavy nedávného zatmění Slunce byly přehnané).
Jde ojedinělý krok: celém světě posledních desetiletích sítě spíše spojují větších celků.
Změny mají někde nečekané důsledky. roce 2016 došlo nucenému rozdělení jihočínského
rozvodné sítě, která dodávala elektřinu pro čtvrt miliardy lidí, dvě menší.
Autor: Matouš Lázňovský
Zdroj: https://www.Zkušební komora společnosti ABB, které testovala velká část vybavení pro 100 linku Sin-
ťiangu.
Už příštím roce podobné ztráty celé Číně měly být pěti procent bez nových vedení
nejde.
Dálková stejnosměrná vedení ovšem mohou jisté míry situaci změnit. Není tedy divu, plány využitím stejnosměrného vedení jsou velkolepé. V
provozu tedy nikdy nic nestalo, ale provozovatel preventivně rozhodl rozdělit síť dva menší a
„zvladatelnější“ celky.
Simulace ukazovaly, určitých zatím pouze hypotetických okolností příliv stejnosměrného
proudu těchto vedení mohl způsobit vážné komplikace kolaps celé sítě střídavým proudem.
Obecně předpokládá, větších sítí jednoduše řečeno více možností spolupráce výměny
elektřiny, logiky věci tedy měla být stabilnější bezpečnější (tedy pokud stabilita a
bezpečnost cílem všech účastníků, samozřejmě). Měla umožnit rychlou distribuci proudu stejnosměrných dálkových vedení
v rámci střídavé sítě, aby ani skutečnosti nedošlo problémům, které předpovídaly simulace jižní
Číně. Především jde
samozřejmě peníze: podle odhadů Mezinárodní agentury pro energii vyjde proces modernizace
čínské elektrické sítě během prvních několika dekád 21.idnes. století zhruba čtyři biliony dolarů. Nově postavená
stejnosměrná vedení během několika let rychle vyrostla klíčový zdroj: dodávala čtvrtinu celkové
spotřeby číslech bylo přes GW).cz/technet/technika/nejsilnejsi-a-nejdelsi-vedeni-sveta-tesla-edison-
stejnosmerny-stridavy-
proud.
Čínští inženýři doufají, jim podaří změny zvládnout pomocí podobných spíše organizačních
opatření typu rozdělení větších sítí menší tom údajně rozhodne především podle praktických
výsledku jižní Číny), ale také nový technologií
