V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2008 12:13:16]
.1802) zákon stálých poměrů objemových (Gay-Lussac r.L. excitovanými ionty) tvořit jakési "kvantové dráty"
pro komunikaci mezi různými částmi počítače velké vzdálenosti.10.c2 dáno vazbovou energií reakce, hmotnostní defektem atomů jader,
rozdílem hmotnosti protonu neutronu.
Představa atomů upadla dlouhou dobu zapomění. souvislosti
se vztahem ekvivalence hmotnosti energie m.RNDr. stejné
je látek. Zákon zachování
hmotnosti při chemických reakcích této koncepci vnějším projevem nezničitelnosti též "nevytvořitelnosti")
atomů. 18.Lavoisier r. "nedělitelný". Atomy téhož prvku jsou stejné, atomy různých prvků liší hmotnostmi dalšími
"chemickými" vlastnostmi.: Bylo naprostým nedorozuměním považovat Démokrita objevitele atomů tvůrce atomové teorie! Démokritos
o skutečných atomech nic nevěděl, jeho názor byl jen jednou mnoha spekulativních hypotéz, vzájemně rovnocenných na
tehdejší úrovni poznání.V.L. 18.
Tyto zákony staly experimentálními podklady pro vyjasnění otázky vnitřní struktury prvků.př. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
a především kvantových počítačů, nichž kvantová teleportace mohla představovat řízený
přenos informací mezi qubity (tvořené např. Tyto atomy jsou základní nedělitelnou stavební jednotku hmoty, která se
zúčastňuje chemických reakcí slučování prvků spočívá spojování dvou několika atomů. Teprve přelomu 17.
Pozn.Dalton r. Konkrétní látka nemusí mít žádného elementárního nositele svých vlastností tyto vlastnosti vznikají "sestrojením" látky
z částic, které samotné mají úplně jiné vlastnosti.: Nyní víme, zákon zachování hmotnosti slučovací poměry nepatrně liší ideálních hodnot.I.htm (22 58) [15.Boyl
a A. Učenci proto uchylovali různým domněnkám hypotézám, tvořených podle analogií tím, co
pouhým okem vidět bylo.Lavoisier pojmu chemického prvku jako látky, kterou již nelze rozložit dvě více jiných látek.1869 D.Dalton své atomové hypotéze, podle níž každý prvek složen
z velkého počtu navzájem identických atomů, nedělitelných částic vyznačujících určitou charakteristickou hmotností
a dalšími vlastnostmi. Tyto aspekty budou příslušných místech rozebírány níže.1808 J.1774);
- Zákon stálých poměrů slučovacích (J. Řadou pokusů dospěli R.1799), zákon násobných poměrů slučovacích (J.stol. Zjistil, chemické
http://astronuklfyzika. opět začala
objevovat představa základních stavebních částicích látek (Descartes, Hook) souvislosti zkoumáním chování
látek, především plynů (závislost tlaku objemu plynu).L. Proto každá látka musí být složena
z nedělitelných částeček, které jsou nositeli vlastností této látky. Víme totiž, narůstáním kvantity,
či kombinací více kvantit může vznikat nová kvalita. V
dřívějších dobách, kdy lidé neměli prostředky hlubšímu nahlédnutí mikroskopických rozměrů
nitra hmoty, nebylo nikterak snadné činit jakákoli věrohodná tvrzení neviditelné mikrostruktuře
hmoty.Lomonosov r. Nový vázaný celek, vzniklý sloučením celistvého počtu atomů, byl nazván molekula (název pochází A.
Dalton r.stol.
V tomto kontextu vyvstávala zásadní otázka: hmota spojitou zrnitou strukturu? Jinými slovy:
je hmota neomezeně dělitelná stále menší menší částečky, nebo při tomto dělení nakonec
narazíme nejmenší, již dále nedělitelné izolované částečky?
Spletitý historický vývoj koncepce atomů
Příznivcem této druhé možnosti nejmenších již nedělitelných částeček byl řecký antický filosof Démokritos (5.
Atomová struktura hmoty
Otázka stavby složení hmoty jednou nejzákladnějších nejdůležitějších otázek, které lidé kladou
přírodě spolu otázkami původu, velikosti stavbě vesmíru, otázkami vzniku života. Tyto nejmenší nedělitelné částečky nazval "atomos" -
řec. Přirozené vysvětlení
všech těchto důležitých zákonitostí podal r.1811, který též zjistil první vztahy mezi molekulovým, váhovým objemovým množstvím látek).stol.
Avogadra r. Mimochodem, zmíněná filosofická argumentace nyní již neobstála.Mendělejev systematicky zabýval chemickými vlastnostmi různých prvků.cz/JadRadFyzika.
V r., navázal částečně názory svého učitele Leukippose Milétského), který argumentoval tím, kdyby látka
byla neomezeně dělitelná, nezůstalo nakonec nic, neslo vlastnosti látky.1805) při reakcích plynném skupenství.n.1748, A.
l., postupným oprošťováním od
dřívějších alchymistických pověr předsudků, vznikala chemie jako samostatný vědní obor.Proust J.
Pozn. Vlastnosti systému vznikají kombinací vlastností jeho dílčích složek. Při
chemických pokusech byly zjišťovány důležité zákonitosti chemických dějů:
- Zákon zachování hmotnosti energie látek reakce vstupujících výsledných reakčních produktů v
uzavřené soustavě (M
