Výrobní kapacita závodů měla dosáhnouti etapě 650 000
tun ročně, tohoto výkonu bylo války krátkou dobu také
skutečně dosaženo. Přitom in-
vestice těžby uhlí byly minimální. posledních dvou letech
války bylo leteckých náletech angloamerických svazků
zařízení zničeno, provoz závodu ochromen výroba
definitivně znemožněna polovině ledna 1945.
Vůbec největším závodem postaveným protektorátu na
našem území byly Deutsche Hydriewerke Záluží Mostu –
hydrogenační závod výrobu syntetických pohonných hmot
z uhlí. sklonku války pak hlavní pohonnou
látkou stává svítiplyn. etapě mi-
lionů tun, nepočítaje spotřebu tepláren pro výrobu asi mi-
liard kWh miliard kWh II. Tech-
nologie výroby byla založena produkci dehtů nízkoteplotní
karbonizací jejich dalším zpracováním vysokoteplotní
hydrogenací motorová paliva. Výroba syntetických paliv
dosáhla maxima roce 1943, kdy vyrobilo 400 000 tun ben-
zinu zpracováním 694 000 tun uhlí.
Shrnutí
Období Mnichova konce války bylo časem, kdy šetřilo
doslova všude vším cenu represí. ■
77
Protektorát Čechy Morava
. jednání postupně vznikl
návrh, který byl předložen vládě republiky Československé
v polovici května 1945.Akutní nedostatek pohonných hmot zase způ-
sobil, docházelo jednak výraznému omezení autobusové
dopravy postupnému přechodu náhradní pohonné
hmoty dřevní (generátorový) pohonný plyn (směs pro-
panu butanu).
Od roku 1942 úzkém okruhu odborníků diskutovalo
o budoucím elektrizačním zákonu smyslu povinného sou-
středění všech veřejných podniků všeužitečných, komunálních
i soukromých jedno společenstvo. války pokračovali vědci omezené míře
ve svých výzkumech závodech byly připravovány nové
technologie, mnohdy jejich uplatnění došlo skončení
válečného konfliktu. válce byl
hydrogenační závod rekonstruován později přestavěn na
zpracování ropy, protože kapalná paliva uhlí byla podstatně
dražší než ropy. Pro energetické zužitkování
mourů méněcenných paliv byly plánovány další tři velkoelek-
trárny, Ervěnicích 140 000 kW, Komořanech na
270 000 Herkulesu 300 000 kW, celkem dvěma
teplárnami dnešních Stalinových závodů přes 000 000 instal. Přes veškeré utrpení re-
prese, které přinesla válka obyvatelům českých zemí, třeba
vidět skutečnost, okupace docházelo transferu ně-
meckých technických znalostí naší průmyslové výroby jejím
sjednocováním. Pokud jde energii, tak
se kladl důraz využití každého kilogramu paliva. Sta-
nislav Záhorský sjezdu elektráren Zlíně květnu 1946
k tomu řekl: Němci znali dobře hospodářský význam severočes-
ké hnědouhelné pánve, kterou zamýšleli pro zájmy říše plně vy-
užít, připravili, větší části již také realizovali, plán zvý-
šení těžby takových rozměrech, byli vyčerpali celou
pánev snad době kratší let. Pro vlastní spotřebu páry elektřiny
byla vybudována pro etapu vlastní teplárna 200 000 in-
stal. mosteckém hnědouhelném revíru byl překvapující
rychlostí krátce obsazení sudetského pohraničí vystavěn
závod výrobu leteckých benzinů motorové nafty roční
kapacitou 660 000 tun syntetických pohonných hmot. Desítky špičkových německých firem ko-
produkovaly protektorátním průmyslem přinesly našemu
poválečnému lehkému průmyslu progresivní technologie, vy-
spělou organizaci výroby, výkresovou dokumentační kázeň,
novou součástkovou základnu, modernizovaný strojový park
a daly základy unifikace normalizace. ostrou kritikou postátnění elektráren vystoupil pro-
fesor List zejména důvodu přílišné centralizace energetiky. Jen při prvním
velkém náletu zde zahynulo téměř 000 lidí. Současně pracovalo výstavbě II. Vzhledem řadě námitek byl přepra-
cován návrh nový, který vyústil dekret prezidenta repu-
bliky dne 24.Výroba syntetických paliv
Během války byly zmodernizovány technologie zpracování
ropy kapalná paliva hlavně mazací oleje rafinériích Ko-
líně, Pardubicích Moravské Ostravě.
Všechny důlní společnosti sloučili jediný uhelný koncern
a sousedství Mostu středu revíru vybudovali nákladem
téměř miliard, ploše asi km2, obrovské závody výrobu
syntetického benzinu nynější Stalinovy závody. Pro srovnání uvádím, celá spotřeba
benzinu ČSR době největšího rozvinutí motorizace před oku-
pací byla asi 300 000 tun.
Plánované obrovské kapacitě podniku měla odpovídat ovšem
přiměřeně veliká spotřeba uhlí.
Následujících více než čtyřicet let dalo mnohém za
pravdu.
Tím způsob zpracování ropy těchto rafinériích dostal na
světovou úroveň, což umožnilo rozšířit sortiment zvýšit kva-
litu vyráběných mazacích olejů (zvýšení viskozitních indexů,
snížení bodu tuhnutí, zlepšení oxidační stálosti), parafinů, ce-
resinů asfaltů.
Vytěžené uhlí mělo třídit dvou centrálních třídírnách
v Komořanech dolu Herkules. pro druhou etapu rozestavěna teplárna druhá dal-
ších 100 000 kW. etapě II. Přitom výrobě syntetických paliv hydrogenací hně-
douhelného dehtu uvažovalo předválečném Českoslo-
vensku. Byly vybudovány se-
lektivní rafinace olejových destilátů (systém Duo-sol) pomocí
fenolkresoru propanu rafinérii Kolíně, systém Suida-
Nowak-Pöll pomocí trikresolu Pardubicích Moravské Os-
travě, jednotky propanového odasfaltování ropných zbytků na
brighstock tvrdý asfalt Pardubicích Moravské Ostravě. 3,8 milionů tun, nepočítaje dále spotřebu uhlí
pro výrobu dálkového plynu.
5.Vládní nařízení června 1943 ukládalo přestavbu polních
zemědělských traktorů pohon generátorovým plynem, ná-
klady hradilo ministerstvo zemědělství lesnictví.4. Při tom jim jednalo hlavně
o výrobu motorových paliv elektrické energie, podle toho
plánovali. října 1945 znárodnění dolů průmyslových
podniků.
■ Vývojem době války procházela hromadná doprava
v Praze. Vyrobená elektrická energie měla dodávat vedeními vvn
továrnám hliník Linci ocelárnám. Není také zanedbatelný
úplný přechod palcové soustavy metrickou zavedení
norem DIN, uvádí publikaci Věda technika českých ze-
mích období světové války, kterou vydalo roce 2009 Ná-
rodní technické muzeum.
etapy, aby výroba mohla býti zvýšena 000 000 tun mo-
torových paliv ročně. etapě, odpovídající dalším
2,5, resp. Pokud jde trolejbusovou dopravu,
tak války dochází určité redukci provozu, ovšem
v menší míře než autobusů, musela být zajištěna doprava
dělníků továren.
Součástí nově budovaného závodu syntetický benzin byla
i výstavba velké teplárny elektrickým výkonem 200 MW.
Vedle toho byla plánována ještě rozsáhlá výroba plynu pro
dálkový rozvod kapacitou půl miliardy m3
ročně. Kromě úsporných opatření postupným zaváděním
pásmového provozu, při nárůstu počtu cestujících (v
roce 1939 přepravily 323 141 000 osob, roce 1944 to
bylo 552 953 000 pasažérů) začalo letech 1944 1945
používat tramvajových linek pro zásobování, tedy do-
pravu nákladů.
kW
