Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 47 z 176

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. Aby bylo možno využíti méněcenného paliva, hlavně hně- dého, budovaly parní velkoelektrárny přímo dolech, např. asi 48 kdežto zbytek byl spotřebován průmyslovými závody, které proud pro vlastní svoji potřebu odebírají většinou ze svých závodních elektráren. tun uhlí černého. vy- robené energie bylo prodej jen asi 616 milionů kWh, tj. Drobné elektrárny mají ještě velmi četné nevýhody další.. asi veškeré energie. Cílem plánovité elektrizace Československa bylo prvé řadě výstavbou moderních, racionálně vedených velkoelektráren parních, vhodně navzájem spojených dálkovými meziměst- skými sítěmi, dosáhnout hospodárného využití méněcenných paliv. V roce 1925 vyrobily všeužitečné elektrárny přes 285 mili- onů kWh, tj. Nutný výkon elektráren pro tuto potřebu byl asi 700 000 kW.Pro průmysl dopravnictví mělo jako palivo největší vý- znam uhlí hnědé, jehož spotřebováno 1924 asi mili- onu tun, proti mil. Spotřeby jednotlivých oborů procentech ... Elektrisace mnoho jiných velmi cenných národohospo- dářských výsledků. Ervěnicích Mydlovarech. Podnítila také výrobu elektroměrů Československu. Lista „Elektrotechnické ročence 1926“ uhlí výrobu kWh, kdežto dnes uhlí pro kWh jest již velmi mnoho. přibližně jedna žárovka 25svíčková). Z celkového počtu asi 500 elektráren československých jest přes 300 elektráren výkonu 200 kW. ztráty při přenosu další (nedefino- vané) činily téměř roku 1945 došlo jejich snížení při přenosu rozvodu cca roce 1950 byly % a dále snižovaly. Program výstavby kalorických elektráren byl doplněn programem výstavby československých vodních sil. roce 1925 ČSR vyrobilo elektřiny: V samotných elektrárnách 224,100 000 kWh, ve všeužitečných elektrárnách 282,000 000 kWh, v závodních elektrárnách 792,400 000 kWh ………………………………. Pozn. Mimo vlastní tyto podniky více než všech přespolních, meziměstských spo- jení elektrovody, hlavně volným vedením.…………………………… Celkem 298,500 000 kWh Na obyvatele tak připadalo asi kWh, roční výroby. Jsou staré, mnohdy velmi staré velmi neekonomicky pracující elektrárny elektrárničky obecní městské nízkém napětí rozvodné síti. dala velmi účinný podnět ke stavbě obrovských turbin, generátorů transformátorů, pro výrobu elektrických přístrojů vysokého napětí. Celková spotřeba elektrické energie Československu od- hadovala přibližně asi miliardy kWh ročně. jiné zase považují výrobu energie rentabilní ještě při spotřebě uhlí kWh. Ostravě důlní elektrárny největších tamějších společností (Báňská hutní spol. (Jan Batrla, 1925) Spotřeba uhlí koksu ČSR 1934: Úhrnná spotřeba: uhlí černého asi 000 000 t uhlí hnědého asi 000 000 t koksu asi 700 000 t 47 Období vzniku republiky roku 1938 Sálavý kotel práškovým topením černé hnědé koks uhlí uhlí otop 21,5 31,9 42,8 dráhy 20,0 20,2 1,6 železářství metalurgie 19,1 2,6 36,5 elektrárny 9,0 11,6 0,1 plynárny 4,3 0,2 0,1 cukrovary 4,1 2,5 2,3 strojírny 1,3 1,8 2,6 chemie 1,8 5,2 4,2 pivovary lihovary 2,6 3,1 0,4 sklo, porculán, keramika 0,6 8,6 0,3 cihly, stavební hmoty 2,7 2,1 1,6 cementárny 2,1 0,9 6,6 textilnictví 7,2 5,9 0,7 papír, celulosa 3,4 3,2 0,2 orba výmlat 0,3 0,2 0,0 100,0 100,0 100,0 Tab.. celkové jejich kapacity, jež odhadovala asi milionu HP, bylo vybudováno jen asi 155 000 HP. vesměs čin- ností techniků dělníků domácích závodech. Tak např. Veškeré elektrárny československé měly podle statistiky čes- koslovenské elektrizace roce 1924 asi milionu kVA, takže na osobu připadalo asi wattů instalace (tj.. oboru vodních turbin, způsobila za- vedení velmi výhodných trubin propelerových (Kaplanových), dále zlepšení regulátorů vodních turbin atd., Severní dráha císaře Ferdinanda Vítkovické kamenouhelné doly) byly zařízeny spalování uhelného prachu, odpadního uhlí a koksárenských plynů. Po odečtu ztrát vedeních jiných, bylo prodáno asi 450 milionů kWh energie, takže obyvatele připadá asi kWh ročního odběru. Udržovati činnosti jest proto velmi nehospodárné. Měla vliv racionali- saci kotelního topení, stavbu nových roštů, rozvoj kontroly to- penišť, využití odpadní páry, rozvoj topení uhelným prachem a méněcennými palivy. Mnohé nich potřebují podle dat prof. Z toho resultují také různé ceny proudu. Důvodem tomu byla vysoká kvalita černého uhlí, hlavně ostravského, jež sloužilo velké části destilaci výrobu koksu, jakož pro vývoz. Elektrárny na to roce 1925nebyly sloučeny, tím spíše, převládaly stále ještě elektrárny malé nesystematicky neekonomicky pracující. Jak elektrizace postupovala, usuzovalo toho, pře- vratu roku 1925 bylo připojeno nových asi čtvrt mi- lionu žárovek, jež zmenšovaly dovoz petroleje asi milionů Kč; mimo bylo připojeno nových 000 motorů malých typů výkonů, vesměs pro potřebu živnostníků zemědělství