energii jednu jmenovaných
forem elektr. Elektrické stroje za-
řízení pro proměnu energie mechanické elektrickou neb
opačně. Podle směru přeměny energie rozeznáváme generátory,
dynama, které proměňují mech.
Při práci indukční odpor (motory) nastává fázové poši-
nutí. Tato vlastnost nazývá „synchronní běh“ takový
29
Období vzniku parního stroje roku 1918
Turbogenerátor střídavý proud parní turbínou
. Rozeznáváme podle proudu, který vyrábí, případně
který jim přiváděn, stejnosměrné stroje stroje pro proud
střídavý. První fotovoltaický článek byl sestrojen až
v roce 1883 Charlesem Frittsem, který potáhnul polovodivý
selen velmi tenkou vrstvou zlata. Ten ukazuje účinnost tepelného čerpadla
poměrem vyrobeného tepla spotřebované energii… Aurel Sto-
dola (položil vědecké základy projektování stavby parních
a spalovacích turbín) byl konstruktérem prvního tepelného čer-
padla světě. Zá-
sadní změnu strojích výrobu elektrické energie přineslo
dynamo kolektorem roce 1871, což umožnilo vyrobit do-
statečné množství elektřiny přejít experimentů praktic-
kému využití. První oblastí, níž našla
elektřina své uplatnění, byla elektrická telegrafie (1809), dru-
hou osvětlení (1820), první zmínky žárovce jsou roku 1838. Kolísá mezi 80
až Směrodatné pro zatížení stroje jeho zahřátí. století. století dobré
úrovně, později nabyly převahu motory třífázové. První elek-
tromotory střídavý proud byly sestrojeny letech 1885-
1888, kdy vznikl asynchronní motor kotvou nakrátko, který
přispěl rychlému rozšíření elektrického pohonu průmyslu. Toto rozhodně
nesmí dostoupiti výše, při které poškozovala isolace vi-
nutí… Jedno vícefázové stroje pro střídavý proud nabývají
veliké důležitosti tou okolností, střídavý proud bez
zvláštních těžkostí vyrobiti pro nejvyšší napětí lze jim pře-
klenouti největší vzdálenosti bez zvláštních ztrát. Účinnost tehdejších solárních panelů
se nedá srovnávat účinností dnešních, které dosahují %.14. Fotovoltaika
Fotovoltaika přeměna světla elektrickou energii.
Stupeň účinnosti elektrického stroje pak poměr dodaného vý-
konu odebranému, vyjádřený dodaného. Její existence byla
známá minulosti, nicméně její vlastnosti zajímali vědci
až 16.
Jejich konstrukce dále zdokonalovala.
V roce 1859 bylo vyrobeno první zařízení, které pracovalo se
čpavkem. Vyskytující odpory
jsou mechanické (tření vzduchu, ložisek kartáčů), magnetické
(přemagnetování, vířivé proudy) elektrické (ztráty vinutí).
První elektrický stroj, jímž bylo možné vyrobit elektřinu pohy-
bem cívky magnetickém poli, byl sestrojen roce 1830. roce 1946 nechal patentovat kon-
strukci solárního článku Russel Ohl. většímu rozšíření tepelných čerpadel došlo za-
čátkem osmdesátých let minulého století.
V laboratorních podmínkách jsou dosahovány hodnoty mo-
nokrystalických článků (Wikipedie)
2. Uve-
dené ztráty totiž způsobují zahřívání stroje. Prapůvod
slova pochází dvou řeckých slov „foto“ světlo „volt“ –
jednotka elektrického napětí. Jeho zařízení mělo pouze jed-
noprocentní účinnost.2. Podle směru elek-
tromotorické síly proudu, jakož mechanické síly směru po-
hybu určuje, zda stroj proud vyrábí (generátor), nebo spo-
třebuje (motor)… Přeměna energie elektrickém stroji se
přirozeně neobejde bez určitých ztrát. roce 1799 byl sestrojen galvanický článek,
první elektromagnet roce 1825, parní elektrický stroj datuje
k roku 1840, chemická akumulace proudu olověných akumu-
látorech, kterých později využívaly malé stejnosměrné elek-
trárny vyrovnání zatížení, začala využívat roku 1859. možné označit první tepelné čerpadlo. Prvé označovaly dříve pri-
mární, druhé sekundární. Nejprve byly motory stej-
nosměrný proud, které dosáhly konci 19. praktickému využití došlo mnoho let poz-
ději. tomto případě nestanoví výkon jako součin intensita
x napětí, ale nutno bráti úvahu součinitel účinnosti (cos =
0,7 0,8 normálních poměrů… Popsaného jedno– vícefá-
zového stroje stejnosměrným napájením magnetů lze použíti
též jako motoru. století
Američan Robert Webber sestrojil podstatě náhodou první
tepelné čerpadlo, které sloužilo získávání tepla. Poněvadž zakládají elektrické stroje zákonech
elektromagnetismu, označují též jako elektromagnetické si-
lostroje.
2. Ve
vodiči, který pohybuje magnetickém poli, vzbuzuje elek-
tromotorická síla, proud, který tím větší, čím vodič delší,
čím větší intensita magnetického pole čím větší rychlost
pohybu. Nejvíce používá strojů třífá-
zových. První infor-
mace roku 1824, kdy Carnot publikoval dílo "Úvahy
o hybné síle ohně strojích vyvolávající tuto sílu“. konci čtyřicátých let 20. energie, motory (elektromotory), jenž elektr. Všechny elektrické stroje jsou kon-
struovány základě elektromagnetické indukce, střídavém
působení magnetického pole vodič, něm pohybující. Jeho tepelné čerpadlo roku 1928 dodnes pra-
cuje Švýcarsku vytápí radnici Ženevě, když odebírá teplo
z vody jezera (jde uzavřený okruh), tolik Wikipedie.
energii mění mechanickou. Poslední dělí jednofázové, dvoufázové vícefá-
zové stroje, podle toho, používá-li jednoho nebo více druhů
střídavého proudu různé fáze.padla topný faktor. rok později byl zhotoven dynamoelektrický
stroj střídavý proud. Historie oboru sahá roku
1839 spojen jménem francouzského fyzika Alexandre
Edmond Becquerel. Další pokusy
ho dovedly úspěšnému čerpání tepla země pomocí zem-
ních kolektorů.1.
Později, než osvětlování, začalo používat elektrické ener-
gie pohonu různých strojů. Vyřešení přenosu elektřiny větší
vzdálenosti rozehnalo veškeré pochybnosti jejím rozvodu
a způsobilo rozmach elektrárenství. Současná podoba solár-
ních článků zrodila roce 1954 Bell Laboratories. výsledky byl natolik spokojený, prodal
svůj starý kotel uhlí využíval svého zemního tepelného
čerpadla.
Informace vzniku tepelného čerpadla různí. století stává elektrická energie. Počátek elektrárenství užití elektřiny
Novým fenoménem rozvoji průmyslu posledních dese-
tiletích 19. základě
jeho prací formuloval lord Kelvin roce 1852 princip tepel-
ného čerpadla. Opačně vodič, kterým protéká proud, působí mecha-
nickou silou magnetickém poli tím větší, čím proud silnější
a čím větší intensita magnetického pole. počátcích vývoj směřoval výrobě klimatizačního za-
řízení, které tepelným čerpadlem běžícím reverzním chodu. Příčinou samoindukční účinek, vinutí poháněných mo-
torů. První
prakticky použitelný chladicí systém byl uveden provozu až
v roce 1924 Švýcarsku. Motor běží přesně obrátky odpovídající počtu
period. Při
experimentech dopovaným křemíkem byla objevena jeho vy-
soká citlivost osvětlení
