■ Chovejme jako dobří hospodáři. používáním biomasy spojena řada rizik. převážně stávají-
cích uhelných teplárnách).
Prosazení doporučovaných scénářů využití biomasy před-
nostně pro kombinovanou výrobu elektřiny tepla pro výrobu
pouze tepla neobejde bez změny filozofie alokace provozních
a investičních podpor.
■ Ekonomický tlak pěstování energetických plodin rovněž
může vést růstu emisí skleníkových plynů způsobujících
globální oteplování.
z biomasy rozsahu 1300 Kč/MWh 1800 Kč/MWh
u biomasy zařazené sloučené skupiny 300
Kč/MWh 700 Kč/MWh biomasy klasifikované do
skupiny 3. výkonem vyšším než MWe. Lze důvodně obávat, napříště mnoha
domácích kamnech bude ještě více než dnes spalovat všechno
možné při výrazném negativním dopadu veřejné zdraví
a čistotu ovzduší.
energie biomasy jsou plně vyhovující podporují pro-
sazení doporučovaného Scénáře VZ-Kv. Podle jejích závěrů především současný způ-
sob pěstování energetických plodin není šetrný životnímu
prostředí. Zemědělsky využívaná půda totiž váže
méně uhlíku, než lesy nebo přírodní louky. Jedním
z důvodů odlesňování přitom potřeba získat novou půdu
pro energetické plodiny.).
■ Nedopusťme, aby míra ingerence státu podnikání
v energetice (prostřednictvím vyhlášek, nařízení, limitů,
dotací, daní, omezení dalších) převážila obecně platné
fyzikální ekonomické zákony (věřte, zákony trhu
opravdu nelze nahradit plánovaným hospodářstvím že
zákony fyziky nelze přehlasovat ani Evropském parla-
mentu). Nedosta-
tek zdrojů biopaliv při rostoucí poptávce ale povede růstu
cen biopaliv. Již starší
147
Období roku 1993 současnost
. preference určitých
druhů OZE určitých technologií využívání OZE.
– Způsoby členění výše příplatků pro podporu elektřiny
z KVET jsou vyhovující výjimkou příplatku pro zdroje
KVET instal.6. Energetika 12/2010
8.
■ Biomasa sice patří mezi takzvané zelené zdroje energie, její
využívání však může mít negativní vliv přírodu. Podle závěrů stu-
die Global Carbon Project (2012) připadá procent celo-
světových emisí skleníkových plynů období letech 2002-
2011 právě rozšiřování zemědělské půdy.
ve fotovoltaických zdrojích nás dnes stojí 000 Kč, což
je pětadvacetkrát více než cena tržní, nebo čtyřicetkrát
více, než nás stojí stejný efekt realizovaný formou
KVET). Navíc dochází
k omezování biodiverzity především polních ptáků.
■ Studie upozorňuje, při pěstování energetických plodin
zvyšují rizika eroze půdy snižuje schopnost krajiny za-
držovat vodu, čímž roste riziko povodní.
■ Spalování biomasy vede rovněž emisím jemných pracho-
vých částic, které představují riziko pro zdraví lidí.
Na druhé straně však autor tohoto příspěvku dennodenně
setkává iniciativami, návrhy činy, jejichž akceptace přináší
toliko jen výrobu „dalšího průšvihu“.
Byť analýzy některé návrhy prezentované přechozích
odstavcích mohou mnoha čtenářům zdát docela kritické, věřte,
že autor tohoto příspěvku přesvědčen, pro skutečně efek-
tivní využívání OZE biomasy jsou velmi dobré pod-
mínky bylo vykonáno mnoho práce užitečných kroků pro
to, aby tomu tak bylo. když době jejich uve-
dení provozu tvořily cenu štěpky pouze náklady sběr
a dopravu, vzniku poptávky začala její cena prudce
růst. (Scénář prefe-
rencí uplatnění biomasy formou spoluspalování samo-
statného spalování velkých zdrojích kombinovanou
výrobou elektřiny tepla KVET, tj.Pokud biomasy vyrábět elektřinu, tak pouze kombino-
vaném cyklu (KVET)
– Využití celého potenciálu biomasy neobejde bez sy-
stému podpor
Na základě porovnání stávajících parametrů tohoto do-
kumentu (vyhláška stanovení druhů, způsobu využití pa-
rametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny biomasy ve
znění změny 435/2008 Sb.
Poznámka: Každý energetický systém tvořen zdrojovou
částí, distribuční částí spotřebitelskou částí. Závěrem tedy dovolte
pouze několik stručných replik. Začal-li fungovat
trh emisními povolenkami, jejichž tržní cena dnes po-
hybuje kolem 375 Kč/t CO2 (15 EUR/t) čistě ekonomic-
kého pohledu, proč „vyrábět“ spory dráže, než možno
je nakoupit (věřte, „výroba“ uspořené tuny CO2 např. vyváženy.) parametrů potřebných pro pro-
sazení doporučených scénářů lze konstatovat:
– Způsoby stanovení výše zelených bonusů pro výrobu el. biomase trochu jinak
■ Podle časopisu Alternativní energie 5/2005 společnosti
EkoWatt činí roční náklady době) vytápění dřevem
8 493 Kč, rostlinnými peletami 417 Kč, obilím 033 Kč,
hnědým uhlím 051 Kč, tepelným čerpadlem 076 Kč,
černým uhlím 237 Kč, dřevěnými peletami 668 Kč,
koksem 988 Kč, štěpkou 000 Kč, zemním plynem
33 864 Kč, centrálním teplem 714 Kč, lehkým topným
olejem 918 elektřinou (přímotopem) 381 Kč. Poučné jsou zkušenosti několika výtopen na
dřevní štěpku, postavených významnou finanční podporou
Státního fondu životního prostředí.
– Doporučená výše zeleného bonusu pro výrobu KVET el.“ Tj.
■ Energetika musí umět zužitkovat veškeré zbytky veškerý
odpad biologického původu.2.
Je třeba přejít filozofie „rovných ekonomických šancí
pro všechny druhy OZE pro všechny technologie využí-
vající OZE“ filozofii „dosažení nejvyšších efektů re-
dukci CO2 nejmenší peníze. Systém funguje
dobře pouze tehdy, jsou-li tyto části parametricky, technicky,
kapacitně atd.
Levnější než vytápění hnědým uhlím jen vytápění dřevem,
rostlinnými peletami (nepatrně) obilím. Energetika nesmí účelově
zasahovat způsobu využívání lesní zemědělské
půdy (věřte, pěstovat poli kukuřici pro výrobu elek-
třiny tepla bioplynové stanici pohledu energetika
desetkrát větší hloupost, než toto pole zastavět fotovoltai-
ckými panely). Podle
autorů dokumentu dochází kvůli intenzivnímu využívání to-
hoto obnovitelného zdroje energie zvyšování tlaku na
půdu, lesy vodní zdroje.) stala palivem nejlevněj-
ším (věřte, ziskem motivované skupiny obyvatel budou
výrazně početnější agresivnější než ochranářsky moti-
vovaní lesníci hajní. Výtopny štěpku zatím drží jen ještě větší růst ceny
zemního plynu.
■ Pokusme zabránit tomu, aby biomasa díky exter-
nalitám uvaleným ostatní paliva (emisním povolen-
kám, ekologickým daním, atd. Dalším rizikem, které souvisí pěs-
továním biomasy pro energetické účely, podle zprávy
EEA řady vědeckých studií posledních let šíření nebez-
pečných, invazivních druhů rostlin. Každý, byť dobře míněný zásah pouze
do jedné části systému, okamžitě způsobí jeho nevyváženost
s negativními efekty částech zbývajících. své
studii upozornila Evropská agentura pro životní pro-
středí (EEA). Ze-
jména pěstování některých druhů energetických plodin může
mít pro krajinu negativní důsledky,“ komentoval závěry stu-
die Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
– Doporučená výše příplatku KVET (do budoucna zele-
ného bonusu KVET) pro zdroje instalovaným výko-
nem nad MWe cca 310 Kč/MWh.
Ceny čase mění neprospěch fosilních paliv
