Např. skutečnosti energií plýtvalo, ale nikomu ne-
vadilo, pokud toto plýtvání bylo podle plánu. ročně, čímž bychom dostali výrobě oceli na
1 obyvatele asi úroveň NSR, znamenalo jednorázové
konstantní snížení spotřeby prvotních zdrojů energie asi 10
mil. souvislosti do-
chází nadměrným úbytkům využitelných geologických zásob. proto nutné především
v resortu FMHTS vytvářet podmínky pro podstatné zvýšení
konkurenční schopnosti naší strojírenské produkce, která by
umožnila postupně omezit zastavit vývoz hutních materiá-
lů pro výrazné snižování náročnosti strojírenské výroby na
kovy. výstavba
nového dolu nebo elektrárny trvá našich poměrech několik
pětiletek.
Přes všechna hesla administrativní opatření sní-
žení energetické náročnosti dodávky forem energie ze
sektoru paliv energetiky joulech nejenže neklesají, ale
rostou.9.
Z věcného hlediska nutno opatření snižování energe-
tické náročnosti zaměřit především těchto oblastí:
A/ oblast technického charakteru
■ zvyšování energetické účinnosti procesů přeměn energie,
především výroby elektřiny parních elektrárnách fosilní
paliva;
■ nové technologické postupy vedoucí snížení spotřeby
energie /kontinuální odlévání oceli, suchý způsob výroby ce-
mentu apod./. Jde přede-
vším aktivní využití dotací subvencí, cenových tarif-
ních nástrojů, úvěrů úroků, avšak nezbytný rozsah
jmenovitých úkolů limitech dodávek spotřeby, státních
zakázek úkolů výzkumu, výrobě dovozu;
e/ aktivizovat třeba zejména garanční regulační úlohu do-
davatelského smluvního systému, který bude nutno pře-
chodnou dobu opřít nedostatkových druhů paliv energie
o výrazně komercionalizovaný systém limitů /zaručených
dodávek realizovaných základní cenové úrovni vyšších
dodávek realizovaných smluvně dohodnutých náročných
cenách podmínkách/;
f/ územní strukturální záměry regulace spotřeby energie bude
přitom třeba realizovat využitím krajsky dislokovaných ko-
ordinačních organizací, které mohou zároveň vyloučit eko-
nomicky protisměrné zájmy dodavatelů paliv energie
oproti objektivní potřebě maximálního snižování energetické
náročnosti;
g/ zcela novém pojetí třeba přistoupit Programu racio-
nalizace spotřeby paliv energie.
B/ oblast strukturálního charakteru národním hospodář-
ství
■ pokud jde odvětvovou strukturu, rozhodující význam má
podstatné sníženi produkce hutnictví železa. Další významné makrostrukturální přesuny předsta-
vuje snižování podílu výroby stavebních hmot základní
chemie./;
■ výroba spotřebičů energie lepšími parametry /lokomotivy,
tramvaje, auta, průmyslové pece, parní kotle, osvětlovací tě-
lesa, televizory/;
■ zavádění nových materiálů snižujících spotřebu energie, izo-
lační materiály, supravodivé materiály, elektronika, regu-
lační měřicí technika apod. Přestože
jsme léta státní plán plánování skloňovali všech pádech,
nezačali jsme zatím vlastně palivoenergetický komplex pláno-
vitě řídit. pětiletých ročních plá-
nech jsme vlastně nekonzistentně rozhodovali jednotlivých
investičních akcích mezistátních dohodách, facto jsme jen
ad hoc řešili situace, nichž jsme živelně dostali.
Strategické strukturální problémy palivoenergetického
komplexu nejsou pro svou dlouhodobou předurčenost řešitelné
pětiletými plány tím méně plánech ročních.
Protože uhlí našich podmínkách hlavním zdrojem
energie /stále ještě podílí našich primárních energetic-
kých zdrojích cca šedesáti procenty/ energie všeobecnou
výrobní spotřebou, jsou nesprávně nízkými cenami uhlí systé-
mově nesprávně nízké všechny naše velkoobchodní ceny. rozdílovém ukazateli/ samozřejmě zcela falešně –
efektivnější, než skutečnosti je. těžbám výrobám.
Nadále jsou uplatňovány nízké velkoobchodní ceny uhlí,
což platí cenách uhlí platných 1989, které nekryjí
náklady národní práce jeho těžbu úpravu, uměle podporují
poptávku uhlí energii něj vyrobené, opravňují nená-
vratné dotace uhelného průmyslu svou průměrností vyvo-
lávají další redistribuci finančních prostředků pod titulem "vy-
rovnání" diferencovaných přírodních podmínek těžbě.
Jednou nejdůležitějších podmínek výrazného snížení ener-
getické náročnosti ČSSR realizace strukturálních národoho-
spodářských změn, především odstranění historicky vzniklé
předimenzovanosti hutnictví železa.
■ substituce forem nositelů energie podle zásad jednotné ce-
lostátní palivoenergetické politiky, zejména nahrazování
energeticky ekologicky nevhodných nositelů energie /uhlí,
umělé plyny/ druhy energie progresivní /zemní plyn, teplo,
elektřina/
■ využívání druhotných energetických zdrojů /odpadní teplo,
odpadní suroviny/ nových energetických zdrojů /sluneční
energie, větrná energie, malé vodní elektrárny, bioplyn apod. Návrh principů energetické politiky
a programu intenzifikace palivoenergetické bilance
Státní plán aby plánované bilance vyšly nutil palivo-
energetický průmysl max. Výrobci
energie včetně FMPE jako centrálního představitele jejich
zájmů podmiňovali převzetí státních úkolů dodávkách
forem energie požadavky maximální příděly investic, pra-
covních sil peněz. Snížení výroby oceli cca
na mil. odbytová těžba činila jen
70 úbytků geologických zásob činily ztráty při těžbě
a úpravě. Výsledkem sku-
tečnost, čím produkce energeticky náročnější, tím jeví
/např.2. Např. období posledních analyzovaných sedmi let od
roku 1980 roku 1987 tyto dodávky energie zvyšují
každoročně průměrně 0,5 posledním roce, tj. Výběrová těžba ovšem způsobuje trvalé ztráty geo-
logických zásobách uhlí vyvolává zvýšené investice důl-
ních děl.
Zdroje dalšího snížení nutno hledat zejména celkové
nízké technické úrovni našeho průmyslu jeho nevhodné
struktuře mikro mezzo úrovni, což může úspěšně řešit
pouze hospodářský mechanismus spojení efektivními stát-
ními systémovými opatřeními, především ekonomického cha-
rakteru.které jednostranně zdůrazňují pouze zhodnocování úsilí
o racionalizaci spotřeby odmítají;
d/ cílevědomě třeba využívat komplexní jednosměrně půso-
bící systém nástrojů národohospodářského plánu. jsme však ještě tehdy neměli dlouhodobý výhled
rozvoje národního hospodářství. Tohoto cíle není
možno dosáhnout žádným jednorázovým opatřením, ale
pouze přirozeným snižováním poptávky národního hospo-
dářství hutních materiálech. Abychom však přiblížili úrovni energetické nároč-
nosti nejvyspělejších zemí, bylo nutno ještě vyšší snížení
spotřeby prvotních zdrojů energie. Vznikla psychóza, energie není nikdy
dost, oficiálně říkalo, nejdražší energie, která ne-
vyrobí. tmp.
7. roce
1987 vzrostly oproti roku 1986 dokonce téměř dvakrát rych-
117
Období roku 1970 1993
.
S cílem usnadnit hmotné plnění plánovaných úkolů
v těžbě uhlí rozšířena výběrová těžba. Tím
jsou deformována všechna naše kritéria efektivnosti, nejen
obecně, ale což horší struktuře. roce 1987 byly při odbytové těžbě 126,07 úbytky
geologických zásob uhlí 180,1 Mt, tj
