2. kapitola
.8. Všechny nově budované ja-
derné bloky měly být vybaveny odběrovými turbínami pro
vytápění. Výzkum ukázal, existují ČSSR loka-
lity vodních nádrží, při kterých bylo možné budovat pře-
čerpávací vodní elektrárny. Bylo přezkoumáno
299 lokalit PVE, toho podrobněji 109. tun měrného paliva,
– solární energie tis.
■ Výroba elektrické energie jaderných elektráren měla vzrůst
z 21,7 roce 1986 přibližně roce 1990 při-
bližně roce 2000. tun měrného paliva,
– větrná energie: úspory nejsou vyčísleny, protože prakticky
je zasaženo pouze 100 malých instalovaných výkonů,
– biomasa dříví 1,2 mil. Energoprojektu Přerov byly
zpracovány studie využití tepla jaderných elektráren pro
zásobování měst. tun měrného paliva. Sou-
časnou situaci ČSSR charakterizovaly vztahu těmto
zdrojům tyto údaje:
– malé vodní elektrárny šetří ročně 380 tis. tun měr-
ného paliva, což činilo asi 1,2 spotřeby prvotních energetic-
kých zdrojů Československu ročně.
■ výběr realizaci zkoumaných PVE měla ČSSR velký
vliv ochrana životního prostředí.
energetiky
– aby tomto základě vytyčovaly plány své politické od-
borné činnosti aby byly iniciátory progresívních ino-
vačních programů pracovišť energetiky
– aby principech otevřenosti výměny názorů široké in-
formovanosti členů ČSVTS působily proti projevům prů-
měrnosti omezenosti myšlení nízkého hodnotového po-
vědomí
– aby všech nosných záměrů hospodářských plánů orga-
nizovaly interdisciplinárním přístupem seskupení předních
odborníků členů ČSVTS účelem posouzení vědecko-
technických koncepcí
– aby cílevědomými plány odbornou přípravou informač-
ních vzdělávacích akcí šířily znalosti nových poznat-
cích vědy techniky působily kvalifikační doškolo-
vání energetických odborníků
– aby průřezových vědeckotechnických disciplínách ener-
getického hospodářství podpořily aktivní účasti členů
ČSVTS systémem konzultačních poradenských středi-
sek
– aby organizovaly tvůrčí účast členů ČSVTS rozvoji pra-
covní iniciativy jejich zapojení komplexních raciona-
lizačních brigád, řešitelských týmů hnutí zlepšovatelů
a vynálezů.
7. letech vyplynulo, ČSSR existují dobré
podmínky pro realizaci přečerpávacích vodních elektráren
(PVE), které jsou schopné zabezpečit kvantitativně kvali-
tativně úlohy, požadované rozvoji ES. Podíl jaderné energetiky krytí
československých potřeb dodatkového tepla měl dosáhnout
v roce 1990 0,3 roce 2000 již %.
■ Byl prozkoumán možný podíl OZE energetickém mixu
ČSSR.TytoPVEreprezentujeinstalovanývýkon12090MW
ocelkovéprůměrnéročnívýrobě18998GWHato18754GWh
z přečerpávání 224 GWh přirozených průtoků.
Prohloubením studií výzkumu dospělo závěru, pro
výběr rozvoje roku 2000 reálných lokalit, které
reprezentují celkový instalovaný výkon 447 cel-
kovou průměrnou roční výrobu 471 GWh při roční spo-
třebě čerpání 082 GWh. ČSR jsou lokality PVE
Dalešice, Dlouhé Stráně, Křivoklát Červený Kámen,
Český Krumlov II, Labská, Hříměždice, Šumný Důl, Požár,
Žleb, Slavíč, Bradlo, Hardegg, Cukrová Bouda, Býčí Skála,
Vilémov, Rejštejn, Raspenava, Světlá Hora, Sendráž, Spálov
aSkuhrov. uvedených důvodů byly
vyřazeny tyto lokality: Národním parku Krkonoše PVE Stru-
hadlo Temný Důl; chráněné krajinné oblasti Šumava PVE
Vysoký Stolec, Stodůlky, Jezerní Hora Důl Gustav chrá-
něné krajinné oblasti Jeseníky PVE Keprník Vysočany;
v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy PVE Křovina. Celková
roční spotřeba čerpání 602 GWh.využití reálných technických možností omezení nega-
tivních důsledků spalování fosilních paliv znečištění
ovzduší.
■ hlediska efektů relativní stability obnovitelnosti jevilo
významně lepší využití československého hydroenergetic-
kého potenciálu včetně malých vodních elektráren přečer-
pávacích elektráren. Kromě toho užití těchto
zdrojů povětšinou příznivý ekologický vliv. roce 1988 byl ČSSR primární hy-
droenergetický potenciál využíván asi dalšímu
zvýšení 65-70 jejich využití byla připravována za-
bezpečována opatření, především takovými díly, jako je
Gabčíkovo Dunaji, dolním Labi výstavbou elektráren
Dolní Žleb Malé Březno, Slovensku dostavbou vážské
kaskády lokalitách Žilina, Sereď, Strečno.
Úhrnně tedy všechny tyto netradiční obnovitelné zdroje
(bez malých vodních elektráren) dávaly cca 1,25 mil.
V přístupech, formách metodách své odborné činnosti bude
ČV energetické společnosti ČSVTS akcentovat zejména
– aby orgány pobočky ČSVTS soustavně analyzovaly stav
rozvoje vědy techniky všech oborech činnostech čs.
■ výzkumu 70.
■ Zkoumala též problematika možnosti budování PVE při
vodních nádržích. Příklady výzkumu vývoje
■ Využíváním jaderných elektráren pro zásobování teplem
a budoucí výstavbou jaderných výtopen měl vzrůst podíl ja-
derné energie teplofikaci. Rozvoj CZT byl druhou prioritou výstavbě JE
v rámci energetické politiky. Konkrétně jednalo Zásobování Trnavy
teplem Jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice, Vyvedení
tepelného výkonu Jaderné elektrárny Dukovany Brna,
Vyvedení tepelného výkonu Jaderné elektrárny Blahuto-
vice. tun měrného paliva,
– tepelných čerpadel tis. Při projektování uskutečňování přestavby mechanismu
řízení správy energetiky linii politickoekonomických zásad
hájit uplatňovat stanovisko ČSVTS
– logickou integraci jednotné elektrizační soustavy ČSSR
a její zapojení propojených energetických soustav
RVHP
– uvolnění prostoru pro uplatnění vědeckotechnického
rozvoje praxi
– vyšší působnost energetiky směru racionálního vy-
užívání energie národním hospodářství
– výraznější stimulování aktivní účasti pracujících in-
tenzívních faktorech hospodaření rozvoje energetiky.
5. Vyplynulo něj, nedosáhne bilanci většího po-
dílu než 1-2 celkové spotřeby prvotních zdrojů energie
do roku 2000 maximálně roku 2030 2050. tun měrného paliva,
– ostatní biomasa tis. takovýmto lokalitám patří
v ČSR PVE Rejštejn instalovaném výkonu 436 cel-
kové výrobě 774,8 GWh toho přirozených průtoků
83,6 GWh); PVE Vilémov, která navrhnutý instalovaný
výkon 414 průměrnou roční výrobou 451,4 GWh při
114
7. ČSSR jsou
a budou však vždy jen doplňkovým zdrojem; ani jednom
z uvedených druhů nelze spatřovat stabilní energetický nebo
palivový zdroj, nejbližších několika desetiletích. Průzkumem zpra-
cováním základních studií jednotlivých zjistilo, zkou-
mané PVE představují instalovaném výkonu 439 MW
o celkové roční výrobě 129 GWh spotřebě čerpání
114 282 GWh, čeho vychází celková účinnost 0,72. tun měrného pa-
liva,
– geotermální energie tis
