Skutečnou výhřevnost
reálných paliv lze vyjádřit koeficientem, který podílem jejich
výhřevnosti výhřevnosti měrného paliva. Úspory Sku byly
jedním nejsnadněji využitelných zdrojů energie. Kč)
byla roce 1950 338 tmp (100 %), 1960 285,4 tmp (84,4 %),
1970 263 tmp (77,8 %).
■ Celková spotřeba energie byla roce 1960 bytovém fondu
kryta 87,7 nevýrobní oblasti 59,9 tuhými palivy. Jednou hlavních rozho-
dujících předností představovalo využívání domácích ener-
getických zdrojů, méně hodnotných paliv, vodní energie
a konečně blízké budoucnosti jaderné energie. rok 1960 bylo
v ČSSR 38,57 27,58 66,15 použitých Zpe konečný
užitný efekt spotřebované energie celém národním hos-
podářství činil 33,85 použitých Zpe. základem jednotky
tuna měrného paliva, používané pro jednotné vyjádření ener-
gie, obsažené palivech různé kvality. Koeficient přepočtu měrné pa-
livo tedy přibližně 0,3. %
úspor konečné užitečné spotřebě představovalo totiž
v průměru 580 tisíc tmp použitých přírodních energetic-
kých zdrojích. tmp, roce 1970 už
81,2 mil. letech mezi nejvyspě-
lejší státy světa (4,1 tmp obyvatele roce 1960, deset
let později již bylo 5,6 tmp, např.
■ roku 1965 energetická náročnost čs. obyvatelstvo, zemědělství maloodběr)
než velkoodběratelů. tmp, roce 1960 56,9 mil. Dalšími nedostatky jsou velká pracnost při ob-
sluze lokomotivy jejím vybavování (přípravě provozu),
dále velké ztrátové časy při rozjíždění brzdění, tím ome-
zené možnosti zvyšování středních dopravních rychlostí
a toho vyplývající ohraničení propustnosti trati. Rozbor vývoje efektivnosti využití
paliv energie (Zprávy rozbory FSÚ listopad 1972) však
uvedl, růst spotřeby elektřiny ČSSR ovlivňován ne-
hospodárným využíváním této ušlechtilé energie; úroveň
měrných spotřeb elektřiny vybrané výrobky ČSSR
vyšší než jiných, průmyslových státech.
■ spotřebě elektrické energie začaly roku 1966 výra-
zněji projevovat tendence jejího rychlejšího růstu kategorii
maloodběratelů (tj. národního hos-
podářství začala snižovat především příznivým působením
nárůstu objemů dovážené levné ropy zemního plynu ze
SSSR, jejichž podíl zvýšil palivoenergetické bilanci
z 9,5 roce 1960 30,5 roce 1975 34,8 %
v roce 1980 (kapalná plynná paliva celkem).
Z celkové spotřeby tuhých paliv bytovém komunálním
hospodářství ještě plných spotřebovalo lokálně
v kamnech vytápění přípravu teplé užitkové vody ku-
chyňských sporácích vaření jen 23,9 zařízeních pro
ústřední vytápění. vedlo mnoha nedostatkům, které se
projevovaly jak národním hospodářství, tak životní
úrovni obyvatelstva. Byla především malá hospodárnost
spalovaných tuhých paliv, vysoká přepravní náročnost zne-
čišťování ovzduší milionů komínů práce obsluhou
lokálních topenišť. Energe-
tická účinnost parní trakce činila 5,1 motorové 24,6 %
a elektrické 27,4 byla tedy nejvyšší.
■ roce 1960 byl při rozboru energetické bilance zaveden
u energetických procesů nový pojem energetická náročnost
získané formy energie Zpe (přírodní energetické zdroje). Při zvážení jejích výhod, hlavně srovnání
s parní trakcí tomu bylo jinak. ■
101
Období let 1945 1970
. Například roce
1975 ČSSR vytvořilo tmp spotřebovaných prvot-
ních zdrojů paliv energie 450 hrubého domácího pro-
duktu cenách roku 1970), zatímco NSR obdobnými
geografickými, klimatickými demografickými podmín-
kami 619 $. tmp; energetická náročnost (tmp/1 mil.
■ železniční dopravě došlo ČSSR během let 1956 1960
k podstatné změně tím, elektrizací železnic byl položen
základ rozvoje nové techniky železniční trakci.
Součtem ztrát energetických procesech ztrát Sku (ko-
nečnou užitečnou spotřebu paliv, tepla elektrické energie)
byly spočítány celkové energetické ztráty národním hos-
podářství, počínaje vlastní spotřebou při těžbě paliva
a konče ztrátami spotřebičích konečné užitkové spotřeby
(včetně dopravy paliva železnici). Příklad: Hnědé uhlí vý-
hřevnost přibližně MJ/kg.elektrárny ČSSR svojí technicko-ekonomickou úrovní za
některými evropskými státy.
Měrné palivo teoretické ideální palivo výhřevnosti
29,31 MJ/kg (výhřevnost čistého uhlíku).
■ Elektrická trakce jevila hlediska investičních nákladů
nejnáročnější. Energie paliva se
na měrné palivo přepočte tak, skutečná hmotnost reálného
paliva vynásobí tímto koeficientem. Hlavní ne-
dostatky parní jsou prvé řadě nízké účinnosti parních lo-
komotiv (nepřesahuje jejich poměrně malých
výkonech, což následek omezení celkové velikosti
soupravy. Belgie 4,9 5,4, Velká
Británie 3,6 5,2 Efektivnost jejich zhodnocení však
byla nižší než zahraničí. dvacet let tak snížila plných
22 což představovalo tmp milion národního
hospodářství.
■ Měrnou spotřebou prvotních palivoenergetických zdrojů
na obyvatele ČSSR zařadila 60.
■ Nároky prvotní energetické zdroje činily roce 1950 cca
31,8 mil. tun hnědého uhlí proto odpovídá
přibližně měrného paliva (výpočet přibližný skutečná
výhřevnost uhlí závisí nalezišti)
