3. Pro závěrný režim práce je
vždy zapotřebí záporné předpětí. 3. Fotodiody fototranzistory
Fotocitlivé polovodiče dnes patří nejpoužívanějším čidlům světla.1 Fotodioda chodu nakrátko (a) chodu naprázdno (b)
. Na
proti tomu práce závěrném stavu také nazývá chod nakrátko. pou
žit buzení měřicích zesilovačů. praxi není možno nechat diodu pracovat ani absolut
ně naprázdno (bez zátěže), ani absolutně nakrátko (ve zkratu), nýbrž vždy zapo
jena nějakého obvodu velmi vysokým, nebo velmi nízkým vstupním odporem.
Jestliže naproti tomu nepřiložíme diodu žádné předpětí, chová při osvícení
jako zdroj proudu (přesněji: jako měnič energie, který mění energií světla elek
trickou energii). Tuto energii, když nepatrnou, možno (coby napětí) např. Tento zkrat je
však možný jen teoreticky. Vlastně diodou závěrném směru neměl protékat
vůbec žádný proud, ale skutečnosti přesto tečou nepatrné proudy, které se
normálně zanedbávají.
Blokují nebo vedou proud podle polarity přiloženého napětí, avšak jen tmě,
neboť polovodič pouzdro jsou konstruovány tak, vnější světlo může dostat
do hradlové vrstvy mezi oblastí dopad světla dva účinky: nachází-li
se fotodioda zavřeném stavu (plus katodě minus anodě P), závisí závěr
ný proud intenzitě světla.39
3.
Pro objasnění těchto rozdílných funkčních principů obr. fotodiody roste tento závěrný proud přibývající intenzi
tou osvětlení může proto sloužit jako měřená veličina. Oproti větši
ně jiných světlocitlivých součástek mají velmi krátkou dobu náběhu poklesu,
ľ'otodiody svým principem spočívají přechodu stejně jako normální diody.
zesilovač proudu
b)
()br. Často tento druh provozu nazývá chod naprázdno,
neboť bez zatížení jsou změny napětí vyvolané změnami osvícení maximální.1 zobrazeno, jak
se obě konfigurace připojí zesilovacímu stupni
