V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Ish^al
(69)
QJ
Rp =konst. Soustavy momentových charak
teristik sériového motoru při šuntování
kotvy. Při daném
zatěžovacím proudu dostává
me totiž různé hodnoty budicího
proudu Ish změnou od
poru Rsh.
Rsh =prom.
Podobně jako derivačního motoru (obr. Takto lze regulovat
otáčky jednak snižováním napětí
přiváděného svorky motoru,
jednak změnou toku.
Ve schématu obr. 89. 84) dostáváme při konstantním
J?p proměnném RB]1svazek charakteristik, protínajících jednom bodě,
ohraničený dvěma křivkami, jak znázorněno obr. Otáčky motoru regu
lují směrem dolů základních
otáček dostatečně širokém roz
sahu, jenž závisí jednak po
měru odporů /i‘Hha Rv, jednak na
nasycení stroje. 89a.
Obr.
Zanedbáme-li vliv sycení po-
ložíme-li odsh, dostáváme
-^sh
och
— (70)
Snížení otáček zde prakticky
omezeno nasycením motoru při
zvětšení budicího proudu, což je
nedostatkem tohoto zapojení. kom
binují vlastnosti obou předešlých
schémat. znázorňuje momentové
charakteristiky při tomto způsobu regulace.
Je-li ižsh není svorkách kotvy napětí charakteristikou zde
přímka, procházející počátkem souřadnic; tento stav odpovídá dynamic
kému brzdění derivačního motoru bez vnějšího odporu.
V daném případě lze dosáhnout značného snížení otáček při dostatečně
tvrdých momentových charakteristikách. mezním pří
padě, kdy Rah= oo, dostáváme stejnou charakteristiku jako normálním
případě, kdy obvodu kotvy zařazen sériový odpor ižp; tvrdost charak
teristiky při tom zmenší.
106
. Obr.Je-li totiž zatěžovací proud elektromotorická síla motoru
a tedy otáčky budou
E Jce@n0= ahR Sh