dnes všechna kultura vé-
vodského dvora, zde troskách nejslavnjší a
nejmohutnjší íše svta? Kdyby mli dvora více
záliby výrob technické místo tcho nekoneného
muzikování recitování! Živé obrazy dvora pou-
tají více než obraz mrtvé bídy celé zem? ím
jsou dnes všechny krásné dámy, jimž jsem
se dvoil? Jejich celé díletantské vdní um-
níko. Jediný Knebl! majorovi zde
opravdu stýská! Jeho dýmka jist stále hoí on
243
. Mladík! Bloud, jaký jsem byl. Chtl jsem krásná zrna,
která uzrála pod mým vedením pod vedením
mých pátel, zasíti této chtl jsem vsa-
diti koruny pozemského knížete nebeské draho-
kamy. dlouhý plán nestaí dech,
je píliš odvážným, nemá dosti vytrvalosti a
dslednosti. tetiny celé existence d-
koval vévoda výchov, ale práv, když jsem
nejvíce doufal jeho odvahu inu, tehdy mne
zklamal. Vidím dnes, jak malé výsledky mly všech-
ny veliké myšlenky, všechna úmorná práce.
Jak mnou mohl osud smýkati knížecí rodiny a
k vlád nad svtem?! Pokusil jsem vyvléknouti
se chomoutu, utíkal jsem svým kamenm a
ponoil jsem svých herbá, hledaje ztrace-
nou dvru práci, chtje poznáním pírodní
zákonitosti vrátiti ztracenou káze poMlíckých
zmatcích, hledaje samot léku pro svá zklamání
ve svt. pece jenom lovk úzkého rozhle-
du neodváží nieho, není-li zrovna posedlý
svým démonem. Dnes
nevím jíž blud ten.tom zlámal vaz! Kdo zná všechny nepátele, ni-
miž bylo bude ješt zápasiti?
Kde bylo teba dkladného zasažení, tam jsem
ml ruce svázány
