Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
Znáš přece školy leydenskou láhev?“
„Ano, znám,“ odpovídal vesele chlapec. „Nízké vy-
soké napětí rozlišujeme silných proudů, jakých používáme
pro přenos elektrického proudu dálku jako primárního
vedení vysokým napětím rozvodných sítí, dodávajících
nízké napětí pro světlo, žehličky, vařiče, léčebné přístroje a
elektromotory. „Povím
ti to, ale pak již musím jít montéry transformační budce. Zavolal potom jednoho nás, aby kloubem
prstu dotkl oné koule. Pan profesor nám
ji loni třídě ukazoval.
„Nikoliv nízké napětí,“ opravoval chlapce. Slabého proudu používá telefonech, te
legrafii, kapesní svítilny jsou napájeny slabým proudem ze
suchých baterií, galvanické články vyrábějí slabý proud —
prostě rozdíl mezi slabým proudem nízkým napětím.“
„To ono,“ kýval hlavou inženýr. Tam přece nejsou žádné dráty!“
„Ani radiofonie není tak složitá,“ usmál člověk.“
„Rozumím,“ mluvilhoch, „ale pořád ještě nemohu pochopit,
jak možný rozhlas. „Nuže, vysvětlím to
podle tohoto principu.Inženýr zavrtěl hlavou. Ne
zapomínej rozlišovat dva hlavní druhy elektrického proudu:
Slabé proudy -—o nichž jsme nyní hovořili, silné proudy, jež
se dělí nízké napětí vysoké napětí. hoch vykřikl, neboť kloubu mu
přeskočila elektrická jiskra. podstatě totéž, avšak namísto láhve to
jen skleněná deska, polepená obou stranách staniolovými
90
. Předchůdcem leydenské láhve Frank-
linova deska. „Je skleněná
láhev polepená zvenku uvnitř staniolem. Třel ebonitovou tyč, pak vždy
přiblížil kovové kouli láhvi. telefonu však nejde nízké napětí, nýbrž
o slabý proud. Přeskočila malá elektrická
jiskra, tak opakoval několikráte, konečně byla leyden-
ská láhev nabita
