Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
země pozorně přihlíží práci montérů. Tento proud veden drátem druhému telefon*
nímu přístroji tamopětprocházípodobným elektromagnetem,
prostě týmž přístrojem,kdejeproti elektromagnetu zase taková
malá destička.“
„Nyní tomu rozumím,“ radoval hoch. podstatě telefon založen
také indukci nebo spíše elektromagnetu.
„Zvuk není stejně silný, tak tato membrána podle řeči
rozechvěje. Nuže, podobném úkazu založen telefon. Pak hoch obrátil
k inženýrovi. „Byl byste tak laskav vysvětlil mi
aspoň trochu, telefon?“
Muž kývl souhlasně hlavou. jasné.
„Není tak složité,“ řekl. „Jde tedy tomto
případě nízké napětí, že?“
89
. Proto vydává týž zvuk, jaký vniká prvního pří
stroje.
„Hovořil jste tolik tom, jak vás tehdy váš zaměstnavatel
volal telefonem,“ pravil. Představ takto: Proti
malému elektromagnetu upevněna slabá kovová destička, to
je tak zvaná membrána, proti které mluví. protože tento proud stále proměnný, mag
netuje také různě tento elektromagnet, takže jeho membrána
je různě silně přitahována.“
„Ano, rozumím,“ odpovídal chlapec muž pokračoval. Rozechvěje se, stejným způ
sobem jako membrána místě, kde prvého přístroje
mluvilo. Kmitá před elektromagnetem, chvěje se, tak
vzniká cívce elektromagnetu před slabý proud, který se
stále mění. Přibližu-
jeme-li kovovou destičku elektromagnetu, začne jeho vinutí
probíhat slabý elektrický proud. Znáš již od
tatínka princip dynamaelektromotorů,tedy víš magnetickém
poli.“
„Podle toho zvuku?“
„Ano
