Bratři Drátové (1943), umělecko-naučná próza s podtitulem Román měděného drátu a elektřiny, kterou autor roku 1944 zdramatizoval. Tuto knihu povolili komunističtí cenzoři vydat roku 1955.
nesviť
mi očí! Bolí mě. Elektrický proud již čeká na
závitu člověk, který jej drží, dostaneslušnou ránu.
Sroubují-li lidé neopatrně objímky, dostanou často ránu
od elektrického proudu. Jsou-li neopatrní a
nevypnou-li proud, uchopí onen mosazný závit tak mě
šroubují objímky lampě.Žárovka rozesmála protivným smíchem. „Jak tedy dělat?“
75
.
„Žádal jsem tě, abys neurážela,“ řekl prudce.
„Tím lidé zašroubují objímky,“ vykládala rozšafně
žárovka.“
Čtvrtík zašklebil Žárovka toho všimla. Ba, kdyby
stál vlhku, mohlo zabít. „Jsem skla, vidíš mně mosazný závit.“
„K čemu ten mosazný závit?“ projevil zvědavost Drát
Čtvrtík. „Kdybys
věděl, jakou práci jsem dala lidem, než mne vytvořili, divil
by ses.“
„Ty toho víš,“ ozval Čtvrtík.“
„K vůli tobězhasnu, milostpane,“ odseklažárovka. „Tím závitem vchází mne jeden pól elektrického
proudu, druhý pak vchází malým dotykem konci závitu.“
„Jak to?“ zvídal Drát.
„Povím to, hloupý Dráte,“ řekla jedovatě, „budeš pak
míti přede mnou jinou úctu.“
„No, no,“ posmíval Drát, „tak vykládej, dovím, co
je tobě.
Žárovka pohodila skleněnou hlavou.
„Poněvadž jsi hlupák,“ vyrazila sebe ostrým hláskem a
Čtvrtík sebou nevrle pohnul.“
„Ve mně toho hodně, ale jsi jen kus mědi,“ řekla žá
rovka.
„Snadno,“ odpověděla, „často zapomínají, mají dříve vy
pnout proud, než dávají objímky
