kl, k2. velikosti tohoto poměru grafech uvedených normě ČSN 1020 odečte přepočítací součinitel, jímž přenásobí jmenovitá proudová zatížitelnost, tak určí dovolené proudové zatížení daného vedení. Nemá-li být překročena dovolená provozní teplota kabelu, musí být ohledem zatížení čtvrté žíly snížena jmenovitá proudová zatížitelnost kabelu. Přepočítací součinitel proto vždy menší než svislé uložení kabelu rovněž znesnadňuje ochlazování, proto příslušný přepočítací součinitel menší než uložení vodičů trubkách, korýtkách, omítce. krátkodobý chod krátkodobé zatížení jak ovlivňují dovolené proudové zatížení?
. přestávkách vedení ochlazuje, proto příslušný součinitel vždy větší než ČSN 1020 97. Pro uložení trubkách korýtkách jsou součinitelé menší než pro uložení můstkových vodičů omítce naopak větší než pro krátkodobý nebo přerušovaný chod zatížení. . Prakticky provádí tak, nejprve vypočte poměr (A, A), kde proud protékající středním vodičem, jmenovitá proudová zatížitelnost. Jaký vliv zatížení čtvrté žíly dovolené proudové zatížení kabelů? Proud tekoucí čtvrtou žilou kabelu tuto žílu zahřívá, tím přispívá celkovému oteplení kabelu. Voda umožňuje oproti uložení vzduchu zvýšit zatížení Při uložení zemi velikost přepočítacího součinitele řídí měrným tepelným odporem půdy; těsné seskupení kabelů.ki přepočítací součinitelé, respektující odchylné podmínky tzv. Pro teploty nižší než 25° k>1 (umožňuje vyšší zatížení), pro teploty vyšší než k<1; uložení vodě zemi. základního způsobu uložení. ČSN 1020 98.. Nejčastěji používané přepočítací součinitelé jsou pro: odchylnou teplotu prostředí. Shluky kabelů vodičů znesnadňují vyzařování tepla okolí, čímž vzrůstá teplota seskupených vodičů
