hlediska mechanické pevnosti určují předpisy minimální průřezy pro jednotlivé druhy vedení materiály. Ochrany před nebezpečným dotykovým napětím neživých částech, které vadnou část odpojují předřazeným jištěním, vyžadují nízkou impedanci vypínací smyčky. dovolená provozní teplota, jmenovitá proudová zatížitelnost dovolené proudové zatížení kabelu nebo vodiče? Materiály izolačních obalů materiály jader vodičů snášejí trvale jen určité meze teplot, při nichž zachovávají dlouhodobě své mechanické elektrické vlastnosti. hlavně teplota tepelná vodivost okolí, způsob uložení vodiče tepelná prostupnost izolačních obalů, seskupení vodičů atd. vodiče trubkách smějí mít minimální průřezy pro hliník 2,5 mm2, pro měď 1,5 mm2. Jedině tak zajištěno okamžité odpojení vadné části. Aby při dimenzování vedení tyto činitele
. Průchodem proudu vznikají vodiči ztráty, které formě tepla vyzařují okolí. především ochrana nulováním, kde impedance smyčky musí vyhovovat vztahu: Uf, (Ω, A),
Iv
ČSN 1020 94. Pohyblivé přívody měděnými jádry smějí mít nejmenší průřez 0,35 mm2, jádry hliníkovými 1,5 mm2. Dynamické tepelné namáhání vedení při zkratu výrazně zejména blízkosti větších energetických zdrojů (transformátorů). Přestup tepla okolí ovlivňován množstvím činitelů. Přitom připouští, aby teplota vodičů při zkratu byla několikanásobně vyšší, než dovolená provozní teplota vodiče, protože počítá malou četností zkratů velmi krátkodobým působením. Výpočet poměrů při zkratech trojfázové elektrizační soustavě provádí podle ČSN 3020. Proto úbytky napětí průmyslových rozvodech nemají zpravidla překročit motorů tepelných spotřebičů světelných zdrojů jmenovitého napětí. Tak např. Venkovní vedení AlFe smějí být aspoň mm2, aspoň mm2. Při vyšších teplotách rychle stárnou, křehnou nebo naopak měknou, uhelnatí ztrácejí izolační vlastnosti mechanickou pevnost. dovolenou provozní teplotu. Snížené napětí některých druhů spotřebičů značný vliv jejich chod, výkon účinnost. dimenzování elektrického zařízení podle účinků zkratových proudů slouží ČSN 1754.
Proto předpisy stanovují ohledem tyto okolnosti přípustnou horní mez, tzv