Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
praksi realisujeme tento případ, když linku konečné dél
ky ukončíme ohmickým odporem rovným charakteristické im
pedanci (obr.) První uzel napětí musí vzniknout zkra
tovaném konci všechny následující jsou něho vzdáleny
o sudé násobky čtvrtvlny. Rozkmitu ubývá podle zná
mého zákona exponenciálního, konstanta útlumu proto dá
na přirozeným logaritmem dvou sobě následujících ampli
tud. Utlum způso
bují ztráty energie elektrické, vzniklé Jouleovým teplem, ne
dokonalou isolací vyzařováním. 83.)
/ u/hoy'tzjf uAomfe/7a oafeorms?? /~eľn*y/'c/m jrz. Nemá odporu, jímž byla energie spotřebována.
<?/>ar<jhf fnfoe-vc/aai ■
Tak docílíme, linkou šíří vlna tlumená. Na
lince vzniknou uzly, jak můžeme voltmetrem pře-
svědčiti (obr.
. Ener
gie elektrická tomto případě odráží linkou šíří součas
ně dvě vlny téže amplitudy opačných směrech. 84. Tyto dva vl-
nivé pohyby navzájem překládají nebo-li interferují dají
vznik vlně stojaté, při níž největší amplitudy jsou stále na
týchž místech. Naprosto jinak chová linka, která jest ukončena zkra
tem. některých bodech obě vlnění stále setká
vají fázi opačné: ruší body tyto zůstávají klidu