Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
Kdyby pro
cházel jeden mikroamper dobu jedné mikrosekundy, prošlo
by vodičem deset milionů elektronů. Kolikrát toto bude větší, tolikrát rychleji se
budou elektrony pohybovat, tolikrát více jich proteče každým
průřezem vodiče, čili tolikrát zvětší proud.
Každý vodič klade průchodu elektronů určitý odpor; je-li
veliký, mluvíme isolátoru, jeli malý, vodiči. Toto
množství nazývá coulomb (C). Naskýtá tedy
otázka, jakou rychlostí šíří elektrony vodiči.), který
uvede četu pomalého pochodu (rychlostí m/sek.)
Podle toho potřebují elektrony několik týdnů, aby dostaly
. proud, který
z roztoku dusičňanu stříbrného sekundu vyloučí 1,118 mi
ligramu stříbra.
Elektrický proud, protékající vodičem, jest prvé řadě
úměrný napětí. Proto
k rozvodu elektřiny užíváme vodičů měděných, někdy postříb
řených, jimž dáváme nejčastěji průřez kruhový nebo obdél
níkový. Nejdokona
lejšími vodiči jsou kovy nich stříbro měď nejlepší).před jednotku proudu, kterou ainper. př. deseti trilionů elektronů. Víme, že
elektřina šíří rychlostí světla 300.000 km/sek. pří
mo zatím rychlost elektronů stanoviti nemůžeme, ukazují teo
retické úvahy, mimořádně malá. Jednotky tisíckrát menší na
zýváme miliamper (milicoulomb) miliónkrát menší označu
jeme předponou mikro. Elektric
ké pole odpovídá signálu trubače (c=340 m/sek.
Odpor vodiče, zákon Ohrnuv. Srovnáme-li jejich velikost elemen'
támím nábojem, poznáme, přenesení jednoho coulombu
je potřebí téměř 1019t. toho můžeme stanovití množství, které při
proudu jednoho ampér proteče průřezem vodiče sek.: měděném drá
tě délky deset jehož konci jest napětí jednoho voltu, je
postupná rychlost elektronů asi 0,3 sekundu
