Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
e) kladný náboj mřížky vznikl vzestupem napětí lampy L2. Vidíme
tedy, působením okruhu střídavě uvede první nebo
druhá lampa činnost.
a) Mřížka nabije záporně době, kdy anodové napětí L2
pokleslo.
Zbývá ovšem ještě vyložit, jak při ustáleném chodu osciláto
ru nabudou kondensátory zase původního napětí 300 volt.
50.. Pro přechod
elektronů schůdná cesta značena obr.
b) mřížka stane méně zápornou, protože začíná na
bíjet odporem lampou L2. Tímto okruhem m
C2 exponenciálně vybíjí 200 volt tak zvyšuje poten
ciál mřížky L2, umožní průchod emisního proudu. Přehledně ukazuje funkci oscilátoru obr.
h) mřížka stane méně zápornou, když vybije přes
r* L2. Vysvětleme tedy pochod při nabíjení Ci> Je-li
jeho napětí 200 volt, jest činnosti lampa Lx.), kde místo nastupuje L*. Nabije tedy
kondensátor baterie, při čemž proud elektronů probíhá
lampou odporem pro kondensátor volná cesta L2
a r2. 52. 51.
d) anodové napětí klesne pod referenční napětí, protože mříž
ka stala kladnou.
Úvaha pro oba kondensátory stejná, jen příslušný index
nutno změnit.
f) anodové napětí lampy nevzroste okamžitě plné na
pětí baterie následkem poklesu napětí anodovém odpo
ru, který byl zaviněn nabíjením Cx., kde schema
ticky vyznačeny jsou změny napětí mřížkách ano
dách (£a První třetí křivka ukazuje průběh změn ano
dového napětí druhá čtvrtá průběh napětí mřížkového.dlouho svůj náboj, neboť elektrony mají vodivou cestu (obr. *
c) anodové napětí první anodě nedosálme okamžitě plné
hodnoty následkem poklesu anodovém odporu, vznik
lém nabíjecím proudem C2.
g) mřížka stane zápornou, když napětí klesne
