Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
Všechny látky možno vzájemným třením zelektrisovat. Vnější
vlivy mohou způsobiti, atom buď ztratí anebo získá někte
ré periferních elektronů; potom buď kladně nebo zápor
ně elektrický. Četné úkazy pak do
kazují, stejně jako hmota elektřina jeví atomickou struk
turu každý elektrický náboj sestává elementárních kvant,
jakýchsi dále již nedělitelných atomů elektřiny. Jest
tedy navenek atom útvar elektricky neutrální.
Češeme-li př. hmota kapky rtuti jest násobkem
hmoty jejího atomu. Přebytek elek
tronů jeví jako náboj záporný, nedostatek jako náboj
kladný.měř nehmotných opatřených elektrickými náboji buď zápor
nými (elektrony), nebo kladnými (positrony). Tím podstatně změní jeho vlastnosti nazý
váme jej pak iontem.
elektrony přecházejí jedné látky druhé. jádro vodíku ná
boj kladný, který jest rušen zápornými náboji elektronů peri
ferních, těch, které obíhají kolem jádra jako planety. suché vlasy ebonitovým hřebenem, nabije
se hřeben záporne vlasy stanou kladně elektrickými. Kladné náboje
jsou jádru vždy převaze, tedy př. Velikost elementárního náboje byla mno
hokrát různými způsoby měřena obnáší 1,59 10‘19 Gou-
.
Statický náboj, elektrické pole, proud. tedy každý
elektrický náboj celistvým násobkem tohoto elementárního
náboje právě tak jako př. Počet perifer
ních elektronů určuje fysikální chemické vlastnosti prvku,
složení jádra souvisí jeho radioaktivními vlastnostmi.
Vzniklé náboje jsou každém případě stejné vždy vzniká
tolik elektřiny kladné jako záporné, při čemž elektřina zápor
ná podle dosud běžných představ může samostatně existovat!,
kdežto kladná vždy vázána hmotu. Při
tom jedna látek vždy nabije kladně druhá záporně, j
