Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
Tato okolnost způsobuje, těmito vlnami při malých
příkonech lze překlenouti veliké vzdálenosti. Přijímací stanice tvoří systém, který jest vysílacím sy-
stemem resonanci, němž pole elektromagnetické vzbudí
slabé proudy, jejichž věrné zesílení nedělá dnes žádných obtí
ži. Takové elektrické vlny můžeme dnes vysílati kolem země.
jejíž tvar mnohdy podstatně liší uvedené poloviny di
pólu. Budou jim tedy vedeny vlny vysílací antény,
Oór- . Dnes však má
me možnost sestrojiti oscilátory velmi vysokých frekvencích
(3000 megacyklů) tím získati vlny velmi krátké (10 cm). Pro
tože obvod země jest 40000 km, plyne toho pro rychlost
elektromagnetických vln rychlost 300000 km/sec., j.
rychlost světelná. Krátké vlny jsou vlny prostorové.Mají tedy silokřivky ledvinovitý tvar pouze své borní
části, dole končí vodivé ploše.
.
Měření ukazují, oběhu naší země potřebují 0,13 sec.
Krátké vlny mnohonásobně odrážejí vyšších vrstvách
atmosféry, které působením kosmického záření jsou silně ioni-
sovány.
Ultrakrátké vlny mají tytéž vlastnosti jako vlny světelné pro
sto jich radaru výlučně užívá. Tímto způsobem chovají jen vlny poměr
ně dlouhé 0,3— km. Takovou vodivou plochou
jest povrch země
