Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
. Takové elektrické vlny můžeme dnes vysílati kolem země. Pro
tože obvod země jest 40000 km, plyne toho pro rychlost
elektromagnetických vln rychlost 300000 km/sec. Dnes však má
me možnost sestrojiti oscilátory velmi vysokých frekvencích
(3000 megacyklů) tím získati vlny velmi krátké (10 cm). Přijímací stanice tvoří systém, který jest vysílacím sy-
stemem resonanci, němž pole elektromagnetické vzbudí
slabé proudy, jejichž věrné zesílení nedělá dnes žádných obtí
ži.Mají tedy silokřivky ledvinovitý tvar pouze své borní
části, dole končí vodivé ploše. Budou jim tedy vedeny vlny vysílací antény,
Oór- . Takovou vodivou plochou
jest povrch země. Tato okolnost způsobuje, těmito vlnami při malých
příkonech lze překlenouti veliké vzdálenosti.
Měření ukazují, oběhu naší země potřebují 0,13 sec. Krátké vlny jsou vlny prostorové.
jejíž tvar mnohdy podstatně liší uvedené poloviny di
pólu., j.
Ultrakrátké vlny mají tytéž vlastnosti jako vlny světelné pro
sto jich radaru výlučně užívá.
rychlost světelná.
Krátké vlny mnohonásobně odrážejí vyšších vrstvách
atmosféry, které působením kosmického záření jsou silně ioni-
sovány. Tímto způsobem chovají jen vlny poměr
ně dlouhé 0,3— km
