Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
Otočíme-li an
ténu 90° kolem osy horizontální, bude její záření směru
svislém rozloženo podle smyčkové charakteristiky stanovené
v odstavci předcházejícím. vlnění, pro něž též platí všeobecná zásada
.)
Je-li anténa blízko země, změní podstatně její záření, ne
boť tomto případě zastihne cíl jednak přímý paprsek, jednak
paprsek odražený země (obr. 15.)
Bude tedy každém bodě výsledná intensita pole záleželi
na těchto dvou složkách, mezi nimiž dráhový rozdíl, neboť
dráha paprsku odraženého podstatně delší. obou paprs
cích šíří elmg. 17.známé vzdálenosti eile trojúhelníka pravo
úhlého podle rovnice sin kde elevan&í
úhel předmětu (obr. 16.výpočtem .)
/3■
i/r á,y ,
Než přikročíme přímým metodám stanovení výšky, všim
něme záření antény směru vertikálním. Tato charakteristika však zůstane
zachována jen tom případě, záření děje volného
prostoru (obr
