Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
dostihne čelo pulsu předpokládaný cíl ve
vzdálenosti svítící bod stínítku posune jeden
dílek naší škály (0,3 cm) časové základně, protože není
důvodu pro vertikální výchylku (obr.)
Puls, který opustil anténu uplynuti sek. Sledujme nyní, jak průběh vyslaného
signálu-z předešlého odstavce registruje náš přijímač. Celo pulsu postoupí prostoru
za mikrosec. stihne odražený puls náš přijímač způ
sobí, stínítku vzdálenosti dvou dílků vznikne opět
vertikální výchylka trvající mikrosec. verti
kální . oka
mžiku vyšle anténa puls.)
. Ten stihne současně přijímač, vy
chýlí tedy bod vertikálně.síly přijatého signálu. 9.
Po 100 mikrosec. 8. 300 tedy stínítku jeho obraz (t. 7.výchylka 0,3 mm).)
Po 200 mikrosec., ale nižší než výchylka
původní (obr. Bude tedy vyslaný puls stínítku
trubice tvořiti vertikální výchylku šířce 0,3 počínající
v nulovém bodě škály (obr