Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
Rovná tedy:
. Toho docílíme, bude-li charakteristická impedance
vazební linky (Z0 splňovati horní rovnici ní?, značí
impedanci napájecí linky impedanci zatížení př. Právě tak charakteristika půlvlnové linky
představuje linku, pozůstávající sudého počtu čtvrtvln. an
tény.
Vstupní impedance všech případech rovná dvojmoci
charakteristické impedance linky lomené impedancí zatížení,
tedy:
7 Zo/*
Ža
kde značí vstupní impedanci, impedanci charakteris
tickou impedanci zatížení. Tím způsobem
vznikne induktivní nebo kapacitivní reaktance stejně jako
v laděném okruhu. Opakují periodicky podél linky
v půvlnových intervalech.
Na př. Okruhy paralelní nepůsobí lince,
na níž jsou zapojeny, žádných změn, kdežto sériově laděné
okruhy tuto zkratují.těmito vlastnostmi setkáváme nejen jednoduchých
čtvrtvlnových nebo půlvlnových linek, ale libovolně dlou
hých platí tytéž podmínky. Možno tedy rezonančních sekcí linky po
užít bud’ jako laděných okruhů, transformátorů anebo okruhu
anténního. Při tom využíváme vlastnosti sekcí čtvrt půl
vlnových, jež chovají jako resonanční okruhy buď paralel
ně nebo sériově zapojené. Jest totiž
třeba při každém zatížení linky zachovati její plochost tak
omeziti ztráty (zabrániti vzrůstu stojatých vln nad poměr
1,6:1). Dá
le patrno, sekce linky delší nebo kratší než čtvrtvlna, je
naladěna nad anebo pod resonantní frekvenci. Nejčastěji používáme této
rovnice, máme-li napájecí linku různě zatěžovati. jakákoli linka lichém počtu čtvrtvlnových délek
má tutéž charakteristiku jako jedna čtvrtvlnwá sekce, zane-
dbáme-li útlum
