Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
pro čas sekunda (s)
2..
Tak př.
V technické jednotkové soustavě základní zvolily tyto jed
notky:
1 pro prostor (délku) metr (m)
2 pro sílu . rychlost dána poměrem dráhy času její velikost sta
novíme měřením délky času.. váha hmoty kg)
3.
Rozměr jednotky každé veličiny vyjádřen algebraickým výra
zem, složeným rozměrů jednotek veličin, jež novou veličinu definují.... Písmeno zde
značkou pro určitou jednotku délky číslo udává počet těchto jed
notek... Značkou ,,m“ jest současně vyjádřeno, běží délku, nebo
jak jinak říkáme, daný výraz rozměr délky.....
Výrazem př.
Rozměr jednotky libovolné odvozené veličiny dostaneme, dosa
díme-li fysikální rovnice, která tuto veličinu definuje, všechny
veličiny rozměry jejich jednotek téže jednotkové soustavě celý
výraz algebraicky upravíme..
V absolutní jednotkové soustavě to:
cm
"'“t
...... Práce dána součinem síly dráhy
a její velikost stanovíme měřením síly délky.... příklad délku drátu měříme
na délkové jednotky: km, cm, pod.
Poněvadž všechny veličiny dají vyjádřit veličinami základními,
dají rozměry jednotek všech veličin vyjádřit rozměry jednotek ve
ličin základních.
Stanovíme příklad rozměr jednotky rychlosti..
Veličiny odvozené měříme nepřímo měřením veličin základních.
Rychlost dána fysikální rovnicí:
• dráha (délka)
rychlost --------^---------
cas
Poněvadž délka čas jsou veličiny základní, poměr rozměrů
jednotek dráhy času již rozměrem jednotky rychlosti.. Tvoření rozměrů jednotek..: udána určitá délka. číselným konstantám při tom nehledí.4
Další jednotková soustava, která byla vytvořena současně sou
stavou absolutní, jednotková soustava technická, níž základní ve
ličina hmota, nahradila veličinou technicky názornější, totiž silou
(váhou).
Veličiny základní měříme přímo jednotkách, které pro ně
v jednotlivých jednotkových soustavách zvolily, nebo nich vznikly
násobením vhodnou mocninou deseti
