Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
však jednotka přímo zvolená.ELEKTRICKÝ PROUD.
Příklad:
Jak velkou rychlostí pohybují elektrony, když měděném vodiči prů
řezu mm2 teče proud A?
Řešení:
Měď periodické soustavě prvků pořadové číslo 29, takže atom mědi
obsahuje elektronů.
I při velkém proudu elektrony pohybují vodiči velmi po
malu.
Elektrony pohybují působením elektrostatického pole, jehož velikost
je dána potenciálním spádem délky vodiče (V/cm).
Počet elektronů, které vodiči pohybují, nemění. proud ampér, když každým jeho průřezem
prochází vteřinu elektrony celkovém náboji coulombu.
Elektrický proud dán pohybem volných elektronů vodiči.
V jednotkové soustavě praktické jednotkou elektrického proudu
1 ampér (A). Závisí jen
na průřezu vodiče materiálu.
Velikost elektrického proudu závisí rychlosti elektronů, která
je tím větší, čím větší potenciální spád. proudu rovněž
1 ampér. Elektrony obíhají sférách, nichž prvé tři počtem
.
Další jednotky proudu jsou:
1 1(H A
1 ¡j,K 1(H A
V jednotkové soustavě Giorgiově jednotkou el.
Každý elektron nese elektrický náboj 1,59 •10~19 elek
trický proud dán celkovým nábojem všech elektronů, které pro
jdou každým průřezem vodiče jednotce času. Začnou však pohybovat celém vodiči téměř současně, neboť
elektrostatické pole (potenciální spád), které příčinou jejich pohybu,
se vodiči šíří rychlostí světla.
1. Jednotky elektrického proudu.
Vodičem teče el
