Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Další jednotky proudu jsou:
1 1(H A
1 ¡j,K 1(H A
V jednotkové soustavě Giorgiově jednotkou el.
I při velkém proudu elektrony pohybují vodiči velmi po
malu.
V jednotkové soustavě praktické jednotkou elektrického proudu
1 ampér (A). proud ampér, když každým jeho průřezem
prochází vteřinu elektrony celkovém náboji coulombu.
Vodičem teče el.
Velikost elektrického proudu závisí rychlosti elektronů, která
je tím větší, čím větší potenciální spád.
Počet elektronů, které vodiči pohybují, nemění. Začnou však pohybovat celém vodiči téměř současně, neboť
elektrostatické pole (potenciální spád), které příčinou jejich pohybu,
se vodiči šíří rychlostí světla.
Elektrony pohybují působením elektrostatického pole, jehož velikost
je dána potenciálním spádem délky vodiče (V/cm). Elektrony obíhají sférách, nichž prvé tři počtem
.
Příklad:
Jak velkou rychlostí pohybují elektrony, když měděném vodiči prů
řezu mm2 teče proud A?
Řešení:
Měď periodické soustavě prvků pořadové číslo 29, takže atom mědi
obsahuje elektronů. Závisí jen
na průřezu vodiče materiálu. proudu rovněž
1 ampér.
Elektrický proud dán pohybem volných elektronů vodiči.
Každý elektron nese elektrický náboj 1,59 •10~19 elek
trický proud dán celkovým nábojem všech elektronů, které pro
jdou každým průřezem vodiče jednotce času.ELEKTRICKÝ PROUD.
1. však jednotka přímo zvolená. Jednotky elektrického proudu
