Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
)
Řešení:
1. Dvě kovové desky jsou odděleny dvěma sil
nými vrstvami isolantů dielektr.
d d
čr.
Při určitém stupni dielektrické indukce nastane již tak velká de
formace atomu, elektrony přejdou jednoho atomu druhého
jako vodiči nastane průboj dielektrika. konstantách sTl= 3,
fc>2= Jak velké el. =
_ 6
U2 Srí 3
dosadíme dostaneme
2 C/2 5000
3 5000
5000
2.30
Při otáčkách sek. pole, při níž nastává průboj dielektrika udává se
jako jeho elektrická pevnost.
Příklady:
1. Jak namáháno silné dielektrikum kondensátoru, když zapojen
na napětí 3000 voltů?
Řešení:
U
d
E =
3000
0,2
= 000 V/cm.
Je-li dieletrikum složeno dvou stejně silných isolantů, rozdělí
se celkové namáhání obě vrstvy obráceném poměru jejich dielek-
trických konstant.
Zvětšuje-li rovnoměrně napětí kondensátoru, zvětšuje se
rovnoměrně dielektr.
Intensita elst.
Měří V/cm nebo kV/cm. -—i- ——= odtud U£
. Dielektrikum tloušťky probilo při napětí kV. &r2
u< Uo
U
3. Jak velká byla
jeho elektrická pevnost?
Rešelií: f
U _
d 0,3
E
9 5
_ 83,3 kV/cm. náboj
Q =
CU
20 =
3 •104 •10~12 10*
150 150
Takže elektrika mohla dodávat proud
J 1,2 •10-4 A. 3. namáhání isolantů, spojíme-li
desky zdrojem napětí 5000 voltů? (Obr.
12. vzniká el.
2. indukce D. Elektrická pevnost dielektrika.
20 1,2 10-* G
