Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
20 1,2 10-* G. konstantách sTl= 3,
fc>2= Jak velké el. Jak velká byla
jeho elektrická pevnost?
Rešelií: f
U _
d 0,3
E
9 5
_ 83,3 kV/cm. &r2
u< Uo
U
3.
Měří V/cm nebo kV/cm.
2.
Příklady:
1. -—i- ——= odtud U£
.30
Při otáčkách sek.
Zvětšuje-li rovnoměrně napětí kondensátoru, zvětšuje se
rovnoměrně dielektr.
Při určitém stupni dielektrické indukce nastane již tak velká de
formace atomu, elektrony přejdou jednoho atomu druhého
jako vodiči nastane průboj dielektrika. Dvě kovové desky jsou odděleny dvěma sil
nými vrstvami isolantů dielektr. Elektrická pevnost dielektrika.)
Řešení:
1. náboj
Q =
CU
20 =
3 •104 •10~12 10*
150 150
Takže elektrika mohla dodávat proud
J 1,2 •10-4 A. Dielektrikum tloušťky probilo při napětí kV. Jak namáháno silné dielektrikum kondensátoru, když zapojen
na napětí 3000 voltů?
Řešení:
U
d
E =
3000
0,2
= 000 V/cm. pole, při níž nastává průboj dielektrika udává se
jako jeho elektrická pevnost.
12. =
_ 6
U2 Srí 3
dosadíme dostaneme
2 C/2 5000
3 5000
5000
2. vzniká el.
Intensita elst. indukce D.
d d
čr.
Je-li dieletrikum složeno dvou stejně silných isolantů, rozdělí
se celkové namáhání obě vrstvy obráceném poměru jejich dielek-
trických konstant. 3. namáhání isolantů, spojíme-li
desky zdrojem napětí 5000 voltů? (Obr