Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Ze vztahu pro potenciál koule náboj který koulí
nahromadí, dán vztahem
Q V.28
5.
r 500
6.
9,81
7.
Z porovnání vztahu plyne, kapacita
koule dána jejím poloměrem.
Závisí poloměru koule jejím potenciálu. schopnost
tělesa pojmouti el. Jak velkou váhu musela míti dutá vodivá koule průměru uvedená
na záporný potenciál '106 Voltů, aby elst. Zvětšujeme-li
náboj koule, roste úměrně její potenciál. náboj. jak velký potenciál uvedeme kouli poloměru 4tn, když udělí
me el. Nabije jednotkovým ná
bojem jednotkový potenciáLTato jednotka nazývá centimetr. Absolutní elektrostatickou jednotku
kapacity koule poloměru cm. poli zemském 104 V/m —
= 102V/cm právě vznášela ovzduší?
Řešení:
Na kouli nahromaděn el.
Praktická jednotka kapacity vztahu:
^ (Q) Coulomb
C -fr- (C) ------ r—— nazyva farad (F).
Konstanta úměrnosti nazývá kapacita tělesa. Zvět
šuje-li náboj tělesa, roste vždy úměrně jeho potenciál, takže
<? •V. náboj
Q •r« •10s 10-4 C.
Kapacitou tělesa vyjádřenou současně udán poloměr koule
v stejné kapacitě. náboj •10-4 couíombů?
Řešení:
n •1o-4
V 10n •10n 5,4 •106 V.
« 10n ^1011 9
Koule pohybuje směrem nahoru silou
F 102E 102•102y •10-4 0,555 =
0 555
= ~——== 0,0566 56,6 takže koule musela vážit 56,6 g.
To platí obdobně pro tělesa jiných geometrických tvarů. Kapacita.
V (V) volt. Konstantou úměrnosti je
poloměr r. to
