Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
náboj
Q •r« •10s 10-4 C.
9,81
7.
Ze vztahu pro potenciál koule náboj který koulí
nahromadí, dán vztahem
Q V. Zvětšujeme-li
náboj koule, roste úměrně její potenciál. schopnost
tělesa pojmouti el.
Kapacitou tělesa vyjádřenou současně udán poloměr koule
v stejné kapacitě. Absolutní elektrostatickou jednotku
kapacity koule poloměru cm. Zvět
šuje-li náboj tělesa, roste vždy úměrně jeho potenciál, takže
<? •V. to. náboj •10-4 couíombů?
Řešení:
n •1o-4
V 10n •10n 5,4 •106 V.
To platí obdobně pro tělesa jiných geometrických tvarů. Jak velkou váhu musela míti dutá vodivá koule průměru uvedená
na záporný potenciál '106 Voltů, aby elst.
Praktická jednotka kapacity vztahu:
^ (Q) Coulomb
C -fr- (C) ------ r—— nazyva farad (F).
Konstanta úměrnosti nazývá kapacita tělesa. Nabije jednotkovým ná
bojem jednotkový potenciáLTato jednotka nazývá centimetr.
r 500
6. jak velký potenciál uvedeme kouli poloměru 4tn, když udělí
me el. Kapacita.
Z porovnání vztahu plyne, kapacita
koule dána jejím poloměrem.
Závisí poloměru koule jejím potenciálu. poli zemském 104 V/m —
= 102V/cm právě vznášela ovzduší?
Řešení:
Na kouli nahromaděn el. Konstantou úměrnosti je
poloměr r.
« 10n ^1011 9
Koule pohybuje směrem nahoru silou
F 102E 102•102y •10-4 0,555 =
0 555
= ~——== 0,0566 56,6 takže koule musela vážit 56,6 g.28
5.
V (V) volt. náboj
