Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
El. stavu přitahují. Prvky sebe líší různým počtem elektronů. Při tom vodičem teče proud elektronů, kterému říkáme elektrický
proud, vyrovnání el.II.
Pojem elektrický stav obyčejně nahrazuje pojmem elektrický
náboj.
Tato snaha projeví zase přitažením tělesa.
Vznik el. Atom
každého prvku cbsahuje hmotné jádro malé obíhající částečky na
zvané elektrony.
Na různých tělesech vznikají třením dva druhy el. ZÁKLADNÍ POJMY ELEKTROTECHNIKY. Zástupcem
jednoho elektrický stav skla, zástupcem druhého elektrický stav
ebonitu.
Spojíme-li dvě tělesa různém el.
Elektron může býti svazku atomu silou vyšinut nebo naopak
do svazku atomu vsunut.
Dvě tělesa uvedená stejnojmenného el. Kladný el. náboj přisuzujeme tělesu, jehož atomům elektrony
chybí. stav ebonitu
záporný. stavy
opačné svých účincích zeslabují neb ruší. Projevuje přitahováním hned následujícím
odpuzováním drobných tělísek, př.
.
Některé látky dají třením uvésti zvláštního stavu, kterému
říkáme elektrický stav. stavu vodičem, nastane vyrov
nání. stav skla opačný než el. Správně podle matematiky mělo být naopak.
Z toho plyne, el. stav skla kladný, el. stavu odpuzují, dvě
tělesa uvedená nestejnojmenného el. proud zanikne. Snaha vyrovnání tak silná, se
projeví přitažením lehkého tělesa.
Snaha dosažení rovnováhy stavbě atomů tedy projevuje
jako zvláštní stav, kterému říkáme elektrický stav tělesa. stavu. proužku papíru pod.
Tím poruší rovnovážný stav stavbě atomů.
Těleso, jehož atomům elektrony chybí, snahu získat, je
možné jen dotykem jiným tělesem, jež buď normálním stavu,
nebo elektronů přebytek.
Elektrický stav projev nerovnováhy stavbě atomů. stavů el. Zcela
libovolně bylo stanoveno, el. Chyba byla
zaviněna tím, ještě před znalostí elektronové theorie byla elektřina
skla, kterému třením elektrony odebíráme (má elektronů nedostatek),
označena kladnou elektřina ebonitu, který elektronů přebytek,
za zápornou.
Těleso, jemuž elektrony přebývají, může odevzdat zase jen tě
lesu, jehož atomy mají normální složení nebo nedostatek elektronů. stavu tělesa vysvětlujeme elektronovou theorií. stavy stejného druhu svých účincích zesilují, el. stav ebonitu
