Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Tím poruší rovnovážný stav stavbě atomů.
El.
Elektron může býti svazku atomu silou vyšinut nebo naopak
do svazku atomu vsunut.
Pojem elektrický stav obyčejně nahrazuje pojmem elektrický
náboj. stavu vodičem, nastane vyrov
nání. Snaha vyrovnání tak silná, se
projeví přitažením lehkého tělesa. Správně podle matematiky mělo být naopak. Prvky sebe líší různým počtem elektronů. stavu přitahují.
Dvě tělesa uvedená stejnojmenného el. ZÁKLADNÍ POJMY ELEKTROTECHNIKY.
Z toho plyne, el.
Snaha dosažení rovnováhy stavbě atomů tedy projevuje
jako zvláštní stav, kterému říkáme elektrický stav tělesa.
Vznik el.
Spojíme-li dvě tělesa různém el. stavu tělesa vysvětlujeme elektronovou theorií.
Na různých tělesech vznikají třením dva druhy el. stav skla kladný, el.
. proud zanikne. stavů el.
Těleso, jemuž elektrony přebývají, může odevzdat zase jen tě
lesu, jehož atomy mají normální složení nebo nedostatek elektronů. stavy stejného druhu svých účincích zesilují, el. Kladný el.
Těleso, jehož atomům elektrony chybí, snahu získat, je
možné jen dotykem jiným tělesem, jež buď normálním stavu,
nebo elektronů přebytek. Při tom vodičem teče proud elektronů, kterému říkáme elektrický
proud, vyrovnání el. stavu. Projevuje přitahováním hned následujícím
odpuzováním drobných tělísek, př. proužku papíru pod. Zcela
libovolně bylo stanoveno, el. Atom
každého prvku cbsahuje hmotné jádro malé obíhající částečky na
zvané elektrony.
Tato snaha projeví zase přitažením tělesa.II.
Elektrický stav projev nerovnováhy stavbě atomů.
Některé látky dají třením uvésti zvláštního stavu, kterému
říkáme elektrický stav. Chyba byla
zaviněna tím, ještě před znalostí elektronové theorie byla elektřina
skla, kterému třením elektrony odebíráme (má elektronů nedostatek),
označena kladnou elektřina ebonitu, který elektronů přebytek,
za zápornou. stav skla opačný než el. Zástupcem
jednoho elektrický stav skla, zástupcem druhého elektrický stav
ebonitu. stav ebonitu
záporný. stav ebonitu. stavu odpuzují, dvě
tělesa uvedená nestejnojmenného el. stavy
opačné svých účincích zeslabují neb ruší. náboj přisuzujeme tělesu, jehož atomům elektrony
chybí
