Základy elektrotechniky v příkladech

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...

Vydal: Elektrotechnický svaz český (ESČ) Autor: Václav Klepl

Strana 17 z 52

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
stav ebonitu. stavu vodičem, nastane vyrov­ nání. Elektrický stav projev nerovnováhy stavbě atomů. Elektron může býti svazku atomu silou vyšinut nebo naopak do svazku atomu vsunut. Při tom vodičem teče proud elektronů, kterému říkáme elektrický proud, vyrovnání el. stavu přitahují. stav skla kladný, el. El. stavu. stav ebonitu záporný. Chyba byla zaviněna tím, ještě před znalostí elektronové theorie byla elektřina skla, kterému třením elektrony odebíráme (má elektronů nedostatek), označena kladnou elektřina ebonitu, který elektronů přebytek, za zápornou.II. Kladný el. stavu tělesa vysvětlujeme elektronovou theorií. Některé látky dají třením uvésti zvláštního stavu, kterému říkáme elektrický stav. Tím poruší rovnovážný stav stavbě atomů. Na různých tělesech vznikají třením dva druhy el. Z toho plyne, el. Spojíme-li dvě tělesa různém el. stavy stejného druhu svých účincích zesilují, el. proužku papíru pod. Snaha vyrovnání tak silná, se projeví přitažením lehkého tělesa. Snaha dosažení rovnováhy stavbě atomů tedy projevuje jako zvláštní stav, kterému říkáme elektrický stav tělesa. Vznik el. Pojem elektrický stav obyčejně nahrazuje pojmem elektrický náboj. . ZÁKLADNÍ POJMY ELEKTROTECHNIKY. Tato snaha projeví zase přitažením tělesa. stavu odpuzují, dvě tělesa uvedená nestejnojmenného el. náboj přisuzujeme tělesu, jehož atomům elektrony chybí. Těleso, jemuž elektrony přebývají, může odevzdat zase jen tě­ lesu, jehož atomy mají normální složení nebo nedostatek elektronů. Dvě tělesa uvedená stejnojmenného el. proud zanikne. stavy opačné svých účincích zeslabují neb ruší. Prvky sebe líší různým počtem elektronů. Atom každého prvku cbsahuje hmotné jádro malé obíhající částečky na­ zvané elektrony. stavů el. Těleso, jehož atomům elektrony chybí, snahu získat, je možné jen dotykem jiným tělesem, jež buď normálním stavu, nebo elektronů přebytek. Zástupcem jednoho elektrický stav skla, zástupcem druhého elektrický stav ebonitu. Zcela libovolně bylo stanoveno, el. Projevuje přitahováním hned následujícím odpuzováním drobných tělísek, př. stav skla opačný než el. Správně podle matematiky mělo být naopak