Základy elektrotechniky v příkladech

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...

Vydal: Elektrotechnický svaz český (ESČ) Autor: Václav Klepl

Strana 17 z 52

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
stav ebonitu záporný. stavu přitahují. . Kladný el.II. Těleso, jehož atomům elektrony chybí, snahu získat, je možné jen dotykem jiným tělesem, jež buď normálním stavu, nebo elektronů přebytek. Snaha dosažení rovnováhy stavbě atomů tedy projevuje jako zvláštní stav, kterému říkáme elektrický stav tělesa. stavu vodičem, nastane vyrov­ nání. proužku papíru pod. Elektron může býti svazku atomu silou vyšinut nebo naopak do svazku atomu vsunut. Tím poruší rovnovážný stav stavbě atomů. Zcela libovolně bylo stanoveno, el. proud zanikne. Těleso, jemuž elektrony přebývají, může odevzdat zase jen tě­ lesu, jehož atomy mají normální složení nebo nedostatek elektronů. Spojíme-li dvě tělesa různém el. Některé látky dají třením uvésti zvláštního stavu, kterému říkáme elektrický stav. Dvě tělesa uvedená stejnojmenného el. Z toho plyne, el. Správně podle matematiky mělo být naopak. Při tom vodičem teče proud elektronů, kterému říkáme elektrický proud, vyrovnání el. stav skla opačný než el. stavu odpuzují, dvě tělesa uvedená nestejnojmenného el. Elektrický stav projev nerovnováhy stavbě atomů. stav ebonitu. stavu tělesa vysvětlujeme elektronovou theorií. stavy stejného druhu svých účincích zesilují, el. ZÁKLADNÍ POJMY ELEKTROTECHNIKY. El. Snaha vyrovnání tak silná, se projeví přitažením lehkého tělesa. stavu. Atom každého prvku cbsahuje hmotné jádro malé obíhající částečky na­ zvané elektrony. Chyba byla zaviněna tím, ještě před znalostí elektronové theorie byla elektřina skla, kterému třením elektrony odebíráme (má elektronů nedostatek), označena kladnou elektřina ebonitu, který elektronů přebytek, za zápornou. Tato snaha projeví zase přitažením tělesa. Vznik el. stav skla kladný, el. Na různých tělesech vznikají třením dva druhy el. náboj přisuzujeme tělesu, jehož atomům elektrony chybí. Prvky sebe líší různým počtem elektronů. Projevuje přitahováním hned následujícím odpuzováním drobných tělísek, př. Zástupcem jednoho elektrický stav skla, zástupcem druhého elektrický stav ebonitu. stavů el. stavy opačné svých účincích zeslabují neb ruší. Pojem elektrický stav obyčejně nahrazuje pojmem elektrický náboj