Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Snaha vyrovnání tak silná, se
projeví přitažením lehkého tělesa.
Vznik el. Prvky sebe líší různým počtem elektronů. stavu přitahují.
Pojem elektrický stav obyčejně nahrazuje pojmem elektrický
náboj.II.
Snaha dosažení rovnováhy stavbě atomů tedy projevuje
jako zvláštní stav, kterému říkáme elektrický stav tělesa. náboj přisuzujeme tělesu, jehož atomům elektrony
chybí.
Z toho plyne, el.
Tím poruší rovnovážný stav stavbě atomů.
Spojíme-li dvě tělesa různém el.
Těleso, jemuž elektrony přebývají, může odevzdat zase jen tě
lesu, jehož atomy mají normální složení nebo nedostatek elektronů. Při tom vodičem teče proud elektronů, kterému říkáme elektrický
proud, vyrovnání el.
El. proužku papíru pod.
Elektrický stav projev nerovnováhy stavbě atomů. Zcela
libovolně bylo stanoveno, el. stavu. stavu odpuzují, dvě
tělesa uvedená nestejnojmenného el. stavy
opačné svých účincích zeslabují neb ruší. stav ebonitu
záporný.
.
Elektron může býti svazku atomu silou vyšinut nebo naopak
do svazku atomu vsunut. Kladný el. Atom
každého prvku cbsahuje hmotné jádro malé obíhající částečky na
zvané elektrony. Správně podle matematiky mělo být naopak. Projevuje přitahováním hned následujícím
odpuzováním drobných tělísek, př.
Tato snaha projeví zase přitažením tělesa. proud zanikne.
Na různých tělesech vznikají třením dva druhy el.
Dvě tělesa uvedená stejnojmenného el. Zástupcem
jednoho elektrický stav skla, zástupcem druhého elektrický stav
ebonitu.
Některé látky dají třením uvésti zvláštního stavu, kterému
říkáme elektrický stav. stavu vodičem, nastane vyrov
nání. stavu tělesa vysvětlujeme elektronovou theorií. Chyba byla
zaviněna tím, ještě před znalostí elektronové theorie byla elektřina
skla, kterému třením elektrony odebíráme (má elektronů nedostatek),
označena kladnou elektřina ebonitu, který elektronů přebytek,
za zápornou. stavy stejného druhu svých účincích zesilují, el. stavů el. stav skla kladný, el. ZÁKLADNÍ POJMY ELEKTROTECHNIKY.
Těleso, jehož atomům elektrony chybí, snahu získat, je
možné jen dotykem jiným tělesem, jež buď normálním stavu,
nebo elektronů přebytek. stav skla opačný než el. stav ebonitu
