Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
stavu tělesa vysvětlujeme elektronovou theorií. Atom
každého prvku cbsahuje hmotné jádro malé obíhající částečky na
zvané elektrony. Správně podle matematiky mělo být naopak.
Těleso, jemuž elektrony přebývají, může odevzdat zase jen tě
lesu, jehož atomy mají normální složení nebo nedostatek elektronů.
. Snaha vyrovnání tak silná, se
projeví přitažením lehkého tělesa. stavů el. stavu.
Elektron může býti svazku atomu silou vyšinut nebo naopak
do svazku atomu vsunut. stavu přitahují.
Snaha dosažení rovnováhy stavbě atomů tedy projevuje
jako zvláštní stav, kterému říkáme elektrický stav tělesa. ZÁKLADNÍ POJMY ELEKTROTECHNIKY.
Tím poruší rovnovážný stav stavbě atomů.
Z toho plyne, el. stavy stejného druhu svých účincích zesilují, el. stavy
opačné svých účincích zeslabují neb ruší.
Elektrický stav projev nerovnováhy stavbě atomů.II.
Pojem elektrický stav obyčejně nahrazuje pojmem elektrický
náboj. Při tom vodičem teče proud elektronů, kterému říkáme elektrický
proud, vyrovnání el. stav skla opačný než el.
Tato snaha projeví zase přitažením tělesa.
Některé látky dají třením uvésti zvláštního stavu, kterému
říkáme elektrický stav.
El. Chyba byla
zaviněna tím, ještě před znalostí elektronové theorie byla elektřina
skla, kterému třením elektrony odebíráme (má elektronů nedostatek),
označena kladnou elektřina ebonitu, který elektronů přebytek,
za zápornou.
Těleso, jehož atomům elektrony chybí, snahu získat, je
možné jen dotykem jiným tělesem, jež buď normálním stavu,
nebo elektronů přebytek. stav ebonitu
záporný.
Spojíme-li dvě tělesa různém el.
Na různých tělesech vznikají třením dva druhy el. proužku papíru pod. proud zanikne.
Vznik el. stav ebonitu. stavu odpuzují, dvě
tělesa uvedená nestejnojmenného el. Kladný el. stav skla kladný, el.
Dvě tělesa uvedená stejnojmenného el. Zcela
libovolně bylo stanoveno, el. Prvky sebe líší různým počtem elektronů. stavu vodičem, nastane vyrov
nání. Zástupcem
jednoho elektrický stav skla, zástupcem druhého elektrický stav
ebonitu. náboj přisuzujeme tělesu, jehož atomům elektrony
chybí. Projevuje přitahováním hned následujícím
odpuzováním drobných tělísek, př
