Základy elektrotechniky v příkladech

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...

Vydal: Elektrotechnický svaz český (ESČ) Autor: Václav Klepl

Strana 17 z 52

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Chyba byla zaviněna tím, ještě před znalostí elektronové theorie byla elektřina skla, kterému třením elektrony odebíráme (má elektronů nedostatek), označena kladnou elektřina ebonitu, který elektronů přebytek, za zápornou. stav ebonitu záporný. Na různých tělesech vznikají třením dva druhy el. El. náboj přisuzujeme tělesu, jehož atomům elektrony chybí. Dvě tělesa uvedená stejnojmenného el. Těleso, jehož atomům elektrony chybí, snahu získat, je možné jen dotykem jiným tělesem, jež buď normálním stavu, nebo elektronů přebytek. Správně podle matematiky mělo být naopak. Při tom vodičem teče proud elektronů, kterému říkáme elektrický proud, vyrovnání el. proud zanikne. Spojíme-li dvě tělesa různém el. Zástupcem jednoho elektrický stav skla, zástupcem druhého elektrický stav ebonitu.II. proužku papíru pod. Některé látky dají třením uvésti zvláštního stavu, kterému říkáme elektrický stav. Tím poruší rovnovážný stav stavbě atomů. Tato snaha projeví zase přitažením tělesa. stavu přitahují. Projevuje přitahováním hned následujícím odpuzováním drobných tělísek, př. stavu vodičem, nastane vyrov­ nání. Kladný el. Pojem elektrický stav obyčejně nahrazuje pojmem elektrický náboj. Atom každého prvku cbsahuje hmotné jádro malé obíhající částečky na­ zvané elektrony. stavu odpuzují, dvě tělesa uvedená nestejnojmenného el. stavu. Prvky sebe líší různým počtem elektronů. Elektrický stav projev nerovnováhy stavbě atomů. stavy opačné svých účincích zeslabují neb ruší. . Zcela libovolně bylo stanoveno, el. Z toho plyne, el. Elektron může býti svazku atomu silou vyšinut nebo naopak do svazku atomu vsunut. stav skla kladný, el. stav ebonitu. Snaha dosažení rovnováhy stavbě atomů tedy projevuje jako zvláštní stav, kterému říkáme elektrický stav tělesa. Vznik el. Snaha vyrovnání tak silná, se projeví přitažením lehkého tělesa. Těleso, jemuž elektrony přebývají, může odevzdat zase jen tě­ lesu, jehož atomy mají normální složení nebo nedostatek elektronů. stavů el. stav skla opačný než el. ZÁKLADNÍ POJMY ELEKTROTECHNIKY. stavu tělesa vysvětlujeme elektronovou theorií. stavy stejného druhu svých účincích zesilují, el