Základy elektrotechniky v příkladech

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...

Vydal: Elektrotechnický svaz český (ESČ) Autor: Václav Klepl

Strana 17 z 52

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pojem elektrický stav obyčejně nahrazuje pojmem elektrický náboj. stav ebonitu. stavu vodičem, nastane vyrov­ nání. Atom každého prvku cbsahuje hmotné jádro malé obíhající částečky na­ zvané elektrony. Tím poruší rovnovážný stav stavbě atomů.II. ZÁKLADNÍ POJMY ELEKTROTECHNIKY. stavy opačné svých účincích zeslabují neb ruší. stavu tělesa vysvětlujeme elektronovou theorií. Elektrický stav projev nerovnováhy stavbě atomů. . Tato snaha projeví zase přitažením tělesa. stavu. stav ebonitu záporný. Na různých tělesech vznikají třením dva druhy el. Spojíme-li dvě tělesa různém el. Zástupcem jednoho elektrický stav skla, zástupcem druhého elektrický stav ebonitu. proud zanikne. proužku papíru pod. Zcela libovolně bylo stanoveno, el. stavu odpuzují, dvě tělesa uvedená nestejnojmenného el. Elektron může býti svazku atomu silou vyšinut nebo naopak do svazku atomu vsunut. Vznik el. stavů el. náboj přisuzujeme tělesu, jehož atomům elektrony chybí. Správně podle matematiky mělo být naopak. Některé látky dají třením uvésti zvláštního stavu, kterému říkáme elektrický stav. stavu přitahují. Chyba byla zaviněna tím, ještě před znalostí elektronové theorie byla elektřina skla, kterému třením elektrony odebíráme (má elektronů nedostatek), označena kladnou elektřina ebonitu, který elektronů přebytek, za zápornou. stavy stejného druhu svých účincích zesilují, el. Projevuje přitahováním hned následujícím odpuzováním drobných tělísek, př. Těleso, jemuž elektrony přebývají, může odevzdat zase jen tě­ lesu, jehož atomy mají normální složení nebo nedostatek elektronů. Snaha dosažení rovnováhy stavbě atomů tedy projevuje jako zvláštní stav, kterému říkáme elektrický stav tělesa. Z toho plyne, el. Kladný el. stav skla kladný, el. Snaha vyrovnání tak silná, se projeví přitažením lehkého tělesa. Prvky sebe líší různým počtem elektronů. Dvě tělesa uvedená stejnojmenného el. Při tom vodičem teče proud elektronů, kterému říkáme elektrický proud, vyrovnání el. Těleso, jehož atomům elektrony chybí, snahu získat, je možné jen dotykem jiným tělesem, jež buď normálním stavu, nebo elektronů přebytek. stav skla opačný než el. El