Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Z těchto dvou jednotek jednotek délky cm) času se
podle fysikálních zákonů odvodily jednotky ostatních elektrických
veličin.
Vztah mezi jednotkami praktickými elektromagnetickými byl
určen, poměr velikosti jednotek elmg elst vždy •1010, takže mů
žeme každou praktickou jednotku vyjádřili buď počtem abs. odpor Q
a jejich velikosti byly definovány podle jiných snadněji kontrolova
telných fysikálních účinků prohlášeny rozdíl jednotek odvo
zených přímo absolutních jednotk}^ mezinárodní.
Podle těchto definicí byly pro tyto ostatní obvykle užívané
elektrické jednotky vyrobeny zákonité normály (etalony).
.
Jeden mezinárodní ohm odpor sloupce rtuti váhy 14,4521 g,
který jest při 106,3 dlouhý průřez mm2.
Proto podle nejpřesněji provedených měření stanovila hodnota
praktické jednotky pro el. Při tom vychází jednotek absolutní jednotkové soustavy
elektromagnetické, poněvadž elektromagnetická měření velikosti jed
notek dají mnohem pohodlněji provádět než měření elektrostatická. proud jednotky pro el.
Z podaného přehledu jednotkových soustav pro jednotky elek
trické zřejmé, zavedením jednotkové soustavy praktické obtí
žím, které vyplývaly nejednotnosti absolutní jednotkové soustavy
elektrostatické elektromagnetické přistoupilo ještě obtížné přepočí
távání jednotek elektromagnetických nebo elektrostatických prak
tické obráceně.14
a absolutní jednotkové soustavě elektromagnetické permeabilitu
za veličiny bez rozměru.
elmg jednotek el. Takto vytvořená jednotková soustava nazývá jednotková
soustava praktická. odporu.
Byly definovány takto:
Jeden mezinárodní ampér elektrický proud, kterým roztoku
dusičňanu stříbrného vyloučí sekundu 1,118 stříbra. elmg jednotky elektrického proudu 109 abs.
Tento nesoulad prakticky nevadí, neboť záleží jen velikosti
jednotek.
Poněvadž elektromagnetické elektrostatické jednotky elektric
kých magnetických veličin jsou pro praktické použití buď příliš
velké, nebo příliš malé,, užívá praxi určitých jejich násobků neb
podílů. theoretické stránce však znamená, rozměry jednotek
v obou těchto jednotkových soustavách nejsou úplně správné, nebo
jsou při nejmenším neúplné mají proto málo zřejmý fysikální význam.
Tak byla přímo utvořena definována praktická jednotka ampér
pro elektrický proud ohm pro elektrický odpor, tak, že
1 1[10abs. jednotek
elektromagnetických nebo elektrostatických.
Avšak absolutní jednotkové soustavě elektromagnetické sta
novení jednotky namáhavé původní měření byla nepřesná
