1.- Vodní proud a elektrický proud. 2.- Ohmuv zákon 3.- O elektrické ipráci. 4.- Počítadla elektrického proudit. 5.- O elektrickém světle. 6.- Stejnosměrný a střídavý proud. 7.- Transformátory. 8.- Instalace elektrického vedení. 9.- Elektrické stroje. 10.- Elektromotory. 11.- Elektřina
Srovnáme-li množství vody vteřinu se
s (ampéry), spád vodní pak s
n tím (volty), po
dobně jako dříve bude práce elektrická rovnati
se součinu:
s 1aX čilť y>^v 11y
Poněvadž ampér značí množství proudu za
vteřinu, dostaneme tady hned přímo práci ža
vteřinu čili výkonnost.
Pracujeme-Ii parním nebo benzinovým mo
torem, který určitou výkonnost, máme vý
lohy přirozeně tím větší, čím déle stroj běží a
spotřebovává palivo. Sku
tečně jest pak dle účinnosti turbiny menší 15
až 20%.
Prochází-li nějakým vedením elektrický
proud, koná též práci, práce vteřinu jest
pak zvána zde též výkonností. Výloha palivo
pak jest lOkrát tak velká, jako cena hodinové
. „hrubá vodní síla“. Ale rozdíl
od hořejší výkonnosti mechanické, jest vý
konnost elektrická, neměří koňské síly,
nýbrž jednotky, odvozené jednotek ele
ktrických.
Prochází-li vedením proud síle ampér
při napjetí 220 Voltů, jest výkonnost proudu
tohoto
5 AmpérX220 Voltů ==1100 Wattů,
a poněvadž 1000 Wattů jest kilowatt, jest to
1000= (kilowattu).10
To byla zv. Měříme y
(jméno voleno počest vynálezce parního
stroje Jamesa atta čti: Džéms Uot). sil. Běží-li 5-koňský motor
nepřetržitě hodin, vykoná celkem práci 5X'
10= hdinových koň. Po
dobně jako místo kilográmmetru volíme jed
notku 75krát větší, zde volíme jednotku větší,
ale hned lOOÓkrát, jmenujeme t
(značí kW)
