|
Kategorie: Firemní tiskovina |
Tento dokument chci!
Veřejné osvětlení je typický veřejný statek s neměřitelným individuálním užitkem jeho
uživatelů. Zákonnou odpovědnost za fungování veřejného osvětlení má státní správa
či samospráva, avšak může ji provádět prostřednictvím soukromého subjektu.
Veřejné osvětlení se pro výkon své funkce vyskytuje a přirozeně se musí vyskytovat
na veřejných prostranstvích, tedy všude tam, kde se předpokládá možnost pohybu
motoristické dopravy a zejména pěších. Jedná se o dosud nezpoplatněnou službu
obyvatelům obcí. Často se dostává do situací, kdy pro jeho navrhování, výstavbu a
provozování je nezbytná znalost poměrně širokého okruhu legislativních a
technických norem.
Veřejné osvětlení a další podobná zařízení patří mezi ty tzv. veřejně prospěšné
služby, které mají podstatný vliv na kvalitu života ve městech a obcích. Úroveň těchto
služeb se odráží v úrovni bezpečnosti obecné i dopravní a významně ovlivňuje
životní prostředí. V minulosti zajišťovala města tyto služby zpravidla tak, že si
zřizovala různé rozpočtové, popřípadě příspěvkové organizace. Praxe však ukázala,
že toto uspořádání nepřinášelo vždy očekávaný efekt a že často neúměrně
zatěžovalo administrativu i pokladnu radnic a obecních úřadů. Proto v současné
době řada měst a obcí hledá nějaké efektivnější uspořádání pro řízení těchto služeb.
Někde vznikají městské akciové společnosti, někde dochází k privatizaci těchto
veřejně prospěšných zařízení formou jejich odprodeje různým právnickým nebo
fyzickým osobám atp. Jednou z možností, jak poměrně rychle a bez zvýšených
nákladů dostat veřejné osvětlení na evropskou úroveň, je projekt přenesené správy.
Autor: Jiří Tesař
Strana 13 z 73
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
50/1976 Sb.Zařízení cizích objektech minulosti dáno, prvky kabelový rozvod zařízení jsou mnoha případech umístěny pozemcích nebo objektech vlastnictví jiných subjektů než vlastníka města. Potom bývá správce postaven před těžce nákladně řešitelné situace, když vlastník oprávněně požaduje odstranění tohoto zařízení. rozdíl kontrolních výpočtů působení sil zavěšeného vedení, tomto případě nutné kontrolovat působení vibrací sil vznikajících plošným odporem tabule větru. znění zákona 83/1998 Sb.2. podmínkách podnikání výkonu státní správy energetických odvětvích Státní energetické inspekci nejsou oprávněny dále distribuovat elektrickou energii." proto nutné stanovit dodržovat pravidla řešení umístění zařízení veřejném prostoru. Je-li upevnění dalšího zařízení nutné, nesmí být překročen jmenovitý vrcholový tah stožáru"s poznámkou: "Vlastník venkovního osvětlení musí upevněním dalšího zařízení předem souhlasit" (jedná především reklamní panely atd. Novelizovaný Stavební zákon (žák. této problematice jasně hovoří ČSN 8340 či. uvedeného vyplývá, vlastník ani správce nesmí povolit připojení jiného zařízení jiného vlastníka rozvod sjednat úplatu. Pro umisťování reklamních panelů stožáry platí naprosto stejné podmínky uvedené předchozí části. Pro každý takový požadavek, vznesený správce rozhodující stanovisko distributora elektrické
Manuál provozu údržby obce Jiří Tesař
13
. Reklamní využití stožárů také poměrně časté.1.). prodejům domů státem (městem, obvodem) soukromého vlastnictví, aniž ošetřeno zařízení VO, které objektu umístěno. žádném případě nemůže vymáhat náhradu škody případě, dojde poškození jeho předmětu vlivem nějaké havarijní události zařízení VO. Uvedená poznámka vychází ČSN 0400, kap.: „Využití podpěrných systému veřejného osvětlení pro jiné účely musí být předem odsouhlaseno příslušnou správou veřejného osvětlení. stávajícího zařízení doby rekonstrukce musí řešit nastalé konkrétní případy cestou vzájemné dohody, nových staveb nebo rekonstrukcí navrhovat taková řešení, aby maximální možné míře bylo nové zařízení umístěno pozemcích nebo nevyhnutelných případech objektech vlastnictví města Jiná vedení (zařízení) stožárech Každý, kdo zamýšlí využít stožáry jako podpěr pro nadzemní vedení, měl především uvědomit, základy dříky stožárů nejsou dimenzovány takové vrcholové tahy, jaké kabelová nadzemní vedení vykazují. 6. (4): „Žádá-li stavebník povolení stavby, která části spočívat stavbě vlastnictví jiné osoby, musí připojit žádosti povolení stavby písemnou smlouvu zřízení věcného břemene uzavřenou vlastníkem stavby, jejíž části spočívat; totéž platí případech, kdy obě stavby mají provádět současně. Připojování jiných odběrů rozvod Vlastník konečným odběratelem elektrické energie distributora základě smluvního vztahu.“ Požadavky využití stožárů jako podpěr pro cizí nadzemní vedení musí řešit Správa individuálně ohledem technický stav zařízení VO.) hovoří Žádost stavební povolení odst. či. Jestliže ani vlastník ani provozovatel nejsou autorizované osoby hlediska zákona 458/2000 Sb,. 22: „Na stožár nemá upevňovat žádné další zařízení. Tím, nejsou minulosti zřízena věcná břemena, dochází např
