Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
)je ny-rozměrný funkcionál.) g(.
Podobně jako popisu mnohobranů, funkcionální popis lze obvykle za
vedení vhodných argumentů převést popis funkční, např.
Značení bloků různých oborech liší —jiné značení vžilo při programování
analogových počítačů, jiné teorii regulačních soustav atd.
nulátor obr. Sumátor blok jedním vý-
95
.Konzistentnímu m-branu plně ekvivalentní blok vstupy výstupy,
jimž jsou přiřazeny branové veličiny m-branu souhlase některým přenosovým
popisem tah. 67. Pokud m-bran není konzistentní, jako např. 6. zdroji napětí lze přiřadit jen impedanční popis, kdežto
zdroji proudu jen popis admitanční). Příklady přiřazení bloku dvojbranu jsou obr.
Podle tvaru uvedených popisů můžeme opět rozlišovat bloky lineární nebo
nelineární, statické nebo dynamické, časově parametricky závislé nebo nezávislé
apod.85)
kde f(.84)
y(t) (z(v (f), x(t), (2. 68c, jeho hranových veličin nelze přiřadit vstupům výstupům
ekvivalentního bloku souhlase tab. Blokové modely lze proto použít nejen modelování interakce prostřed
nictvím signálů definovaných libovolném okamžiku uvažovaného časového inter
valu nabývajících libovolnou úroveň (bloky analogové), ale signálů definovaných
pouze diskrétních časových bodech nebo kvantovanou úrovní (bloky impulsní,
číslicové, logické apod. Znamená to, rozdíl mnohopólů inter
akční signály bloku obecně nevyjadřují celkovou energetickou interakci modelova
ného objektu okolím nemusí tedy splňovat Kirchhoffovy ani jiné fyzikální
zákony. Příklady nejčastěji používaných elementárních analogových bloků jsou tab.). Popis
(2. Pro tyto vlastnosti blokové modely používají především
při koncepčním návrhu elektrotechnických soustav. 68, některým mnohobranům lze přiřadit pouze určitý typ přenosového popisu,
a tím typ bloku (např. tvaru
y(t) h(z(t), v(t), x(t), x(t), (2.82)
kde z(f) nz-rozměrný vektor vstupů bloku, y(f) •-rozměrný vektor jeho vstupů
a ť(.
V obecném případě však může být celkový počet vstupů výstupů blo
přiřazeného m-branu menší než 2m. Jak ukazuje
obr. 2.83) můžeme popřípadě převést dále tvar standardního stavového popisu bloku
x(f) f(z(t), v(t), x(f), (2.
Nejběžnějším blokem skalor sumátor uzel.) jsou vektorové funkce.) n^-rozměrná vektorová funkce, x(f) vektor charakterizující dynamický
stav bloku, x(t) jeho časová derivace, v(t) vektor známých funkcí času charak
terizujících vnitřní buzení bloku vektor proměnných parametrů bloku.83)
kde h(.
Dále budeme předpokládat, relaci mezi vstupy výstupy každého oriento
vaného bloku lze vyjádřit explicitním funkcionálním popisem bloku
y(t) Jť(z(t)) (2
