Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Příklady přiřazení bloku dvojbranu jsou obr.)je ny-rozměrný funkcionál. 6.83) můžeme popřípadě převést dále tvar standardního stavového popisu bloku
x(f) f(z(t), v(t), x(f), (2. Příklady nejčastěji používaných elementárních analogových bloků jsou tab.) jsou vektorové funkce. Jak ukazuje
obr. 68c, jeho hranových veličin nelze přiřadit vstupům výstupům
ekvivalentního bloku souhlase tab.).) g(.
V obecném případě však může být celkový počet vstupů výstupů blo
přiřazeného m-branu menší než 2m.84)
y(t) (z(v (f), x(t), (2.Konzistentnímu m-branu plně ekvivalentní blok vstupy výstupy,
jimž jsou přiřazeny branové veličiny m-branu souhlase některým přenosovým
popisem tah.
Značení bloků různých oborech liší —jiné značení vžilo při programování
analogových počítačů, jiné teorii regulačních soustav atd. Popis
(2.85)
kde f(.82)
kde z(f) nz-rozměrný vektor vstupů bloku, y(f) •-rozměrný vektor jeho vstupů
a ť(.
Dále budeme předpokládat, relaci mezi vstupy výstupy každého oriento
vaného bloku lze vyjádřit explicitním funkcionálním popisem bloku
y(t) Jť(z(t)) (2. zdroji napětí lze přiřadit jen impedanční popis, kdežto
zdroji proudu jen popis admitanční). 67. Znamená to, rozdíl mnohopólů inter
akční signály bloku obecně nevyjadřují celkovou energetickou interakci modelova
ného objektu okolím nemusí tedy splňovat Kirchhoffovy ani jiné fyzikální
zákony.83)
kde h(. Pro tyto vlastnosti blokové modely používají především
při koncepčním návrhu elektrotechnických soustav. Pokud m-bran není konzistentní, jako např. Sumátor blok jedním vý-
95
.
nulátor obr. 2.
Podobně jako popisu mnohobranů, funkcionální popis lze obvykle za
vedení vhodných argumentů převést popis funkční, např.) n^-rozměrná vektorová funkce, x(f) vektor charakterizující dynamický
stav bloku, x(t) jeho časová derivace, v(t) vektor známých funkcí času charak
terizujících vnitřní buzení bloku vektor proměnných parametrů bloku.
Podle tvaru uvedených popisů můžeme opět rozlišovat bloky lineární nebo
nelineární, statické nebo dynamické, časově parametricky závislé nebo nezávislé
apod. tvaru
y(t) h(z(t), v(t), x(t), x(t), (2.
Nejběžnějším blokem skalor sumátor uzel. 68, některým mnohobranům lze přiřadit pouze určitý typ přenosového popisu,
a tím typ bloku (např. Blokové modely lze proto použít nejen modelování interakce prostřed
nictvím signálů definovaných libovolném okamžiku uvažovaného časového inter
valu nabývajících libovolnou úroveň (bloky analogové), ale signálů definovaných
pouze diskrétních časových bodech nebo kvantovanou úrovní (bloky impulsní,
číslicové, logické apod
