Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
pro soustavu mnohopólů obr.61)
88
. Příslušné póly uzly jsou označeny shora po
straně matice.59)
(2.
n
n m. Přitom prvek tetJ je-li j-tý pól totožný
s i-tým uzlem soustavy opačném případě.
Pomocí matice spojení mnohopólů lze vztahy (2. 66a matice spojení podobu
Póly Uzly
i
0 !
0 I
0 II
0 III
x IV
0 v
0 VI
_0 VII
Dílčí matice, dokumentující spojení jednotlivých mnohopólů uzly soustavy, jsou
zde odděleny přerušovanými čarami.p j
j= i
kde ntj počet pólů j-tého mnohopólů soustavy Matice spojení soustavy S
má potom rozměr složena dílčích matic
X j
z nichž každá přísluší jednomu mnohopólů.
Tak např.57) (2.Pro účely algebraické charakterizace struktury soustavy mnohopólů zavedeme
pojem matice spojení mnohopólů Řádky této matice odpovídají uzlům soustavy,
sloupce pólům uvažovaného mnohopólů.
Předpokládejme, soustava uzlech vznikla spojením mnohopólů
s celkovým počtem pólů, tj.58) pro všechny
pólové uzlové veličiny soustavy zapsat tvaru
* fp(ř) 'u(0
*tu QPW
(2.60)
iu(í) uu(í) jsou «„-rozměrné vektory uzlových proudů napětí soustavy T(t)
a (í) jsou «p-rozměrné vektory, složené vektorů pólových proudů napětí všech
dílčích mnohopólů neboli
ťP(f) =
a
_ ty
Íp2\t) Up2(ř)
°p (f) =
- uPS(ř) -
(2. Každý sloupec tedy musí
obsahovat právě jeden jednotkový prvek
